Co člověk zažije půl minuty po klinické smrti? Poprvé se to povedlo detailně zachytit
Představa, že se člověku při umírání promítne před očima celý život, může mít podle nejnovějších vědeckých poznatků skutečný biologický základ. Vůbec poprvé se totiž podařilo zaznamenat aktivitu lidského mozku v okamžicích před smrtí, resp. krátce po ní, a výsledky naznačují, že mozek v těchto chvílích generuje vzruchy spojované se sny, vzpomínkami a zpracováním informací.
Objev přišel víceméně náhodou během léčby epilepsie u 87letého pacienta, který byl trvale monitorován pomocí EEG. Lékařský tým pod vedením Raula Vicenteho z Univerzity v Tartu sledoval činnost mozku s cílem odhalit a řídit případné záchvaty. Pacient však během pozorování náhle prodělal infarkt, na jehož následky zemřel, a tak zařízení nechtěně zachytilo dosud nejkomplexnější záznam mozkové aktivity před a po klinické smrti.
Jako poslední přijdou vzpomínky
Výsledky této výjimečné situace publikoval tým pod vedením neurochirurga Ajmala Zemmara z University of Louisville v odborném časopise Frontiers in Aging Neuroscience. „Zaznamenali jsme 900 sekund mozkové aktivity kolem času smrti a zaměřili se především na 30 sekund před a po zástavě srdce,“ popisuje Zemmar cíl dalšího bádání v prohlášení pro portál Scimex. Analýzy EEG ukázaly, že i po zástavě srdce docházelo ke změnám v určitých typech mozkových vln. Konkrétně šlo o gama vlny, které jsou běžně spojovány s vyššími kognitivními funkcemi, jako je snění, vzpomínání a komplexní zpracování informací.
Čtěte také: Kdy zemřete? Nová aplikace spočítá datum vaší smrti, stačí zadat pár údajů
Tyto aktivity byly přítomny právě v krátkém časovém okně kolem smrti. „Mozek mohl v těchto chvílích generovat hluboké vzpomínky – tedy jakési závěrečné přehrání důležitých životních momentů, podobně jako to popisují lidé po klinické smrti,“ domnívá se Zemmar. Zvláště znepokojivým faktem je, že mozková aktivita přetrvávala i po definitivním zastavení srdce. Tento jev tedy mimo jiné otevírá nové otázky o tom, kde přesně končí život a kdy skutečně začíná smrt, například i ve vztahu k časování darování orgánů.
Ojedinělý případ, nebo biologie?
Vědci nicméně upozorňují, že jde o zatím jediný zaznamenaný případ celého procesu umírání pomocí EEG, navíc u pacienta s předchozím neurologickým onemocněním, což mohlo výsledky výrazně ovlivnit. Přesto tento nález zapadá do dřívějších studií, které zaznamenaly podobné změny mozkových vln u laboratorních potkanů před a po zástavě srdce. Naznačuje to, že se tedy může jednat o biologický mechanismus napříč druhy, ale potvrzení této teorie si vyžádá další výzkum.
Prozatím však výsledky přinášejí nový rozměr do úvah o umírání. „Jako neurochirurg se často potýkám se smrtí a musím sdělovat truchlícím rodinám těžké zprávy,“ říká Zemmar. „Možná nám tato studie napovídá, že i když naši blízcí zavřeli oči a odcházejí, jejich mozek si znovu přehrává ty nejkrásnější momenty jejich života,“ dodal neurochirurg a nabídl tak potenciální nástroj pro zmírnění bolesti při odchodu bližního.
Zdroj: Frontiers in Aging Neuroscience, Scimex
Video, které jste mohli minout: Jak vypadal záhadný Chan Chan? Prohlédněte si kdysi největší město Jižní Ameriky se všemi jeho vymoženostmi
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
