Zajímavosti o princi Philipovi: Nenarodil se na své narozeniny a měl nesmírně dlouhé příjmení

Většina lidí má zesnulého vévodu z Edinburghu neodmyslitelně spjatého s královnou Alžbětou II. Aby také ne, když byli nerozlučnými manželi neuvěřitelných 73 let. Existuje přitom minimálně 7 zajímavostí, které jste o něm možná nevěděli a samotná královna s nimi má společného jen velmi málo.

1. Dvě data narození

Jak asi víte, princ Philip přišel na svět na řeckém ostrově Korfu v roce 1921. Možná ale nevíte, že Řecko bylo poslední zemí, která kdy oficiálně používala juliánský kalendář. Na ten gregoriánský přešla až o dva roky později, což znamená, že zatímco všude jinde bylo v den narození budoucího vladaře 10. června, v Řecku měli v kalendáři teprve 28. května. Princ Philip měl tudíž hned dvě data narození.

2. Příjmení, na němž si zlomíte jazyk

Vzhledem ke svým německým kořenům a švagrům, kteří bojovali za nacisty, se Philip v roce 1947 rozhodl vzdát všech svých titulů a přijmout jméno matky Battenberg v poangličtěné formě Mountbatten. Jeho velké štěstí bylo, že svá příjmení jako člen královské rodiny nemusel používat často ani před tím, než se oženil. Jednak je to slušný jazykolam, a jednak by mu před dopsáním celého jména pravděpodobně došel inkoust v peru. Považte sami: Philip Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg.

A to ani nemluvíme o situaci, kdy by musel vyjmenovat všechny své tituly. Jeho královská Výsost vévoda z Edinburghu byl totiž zároveň hrabětem z Merioneth, baronem Greenwichským, rytířem podvazkového řádu a do roku 1999 byl technicky vzato také členem britské Sněmovny lordů. Poslední pozici však nikdy nezastával, neboť britská královna má být zcela apolitickou postavou.

3. Jeden z nejmladších poručíků britského královského námořnictva

Philip se k námořníkům přidal po vypuknutí 2. světové války a sloužil na bitevní lodi HMS Ramillies. Velmi rychle se vyšplhal až na hodnost poručíka. Bylo mu tehdy pouhých 21 let. Nakonec v roce 1953 získal hodnost admirála loďstva a u příležitosti jeho 90. narozenin mu v roce 2011 královna udělila hodnost lord vysoký admirál, což z něj udělalo čestného velitele celého britského námořnictva.

Asi nejzajímavějším a historicky nejdůležitějším místem, kam služba u námořníků Philipa přivedla, byl Tokijský záliv v roce 1945. Z britského torpédoborce HMS Whelp mohl dalekohledem pozorovat, jak se 2. září Japonci vzdávají.

4. Skoro 6 000 nalétaných hodin

Vévoda z Edinburghu byl jako doma nejen na vodě, ale i ve vzduchu. Létat se naučil během své služby u královského letectva a známá pilotní křídla RAF dostal roku 1953. O tři roky později přidal ještě licenci pilota vrtulníku a o další tři roky později také licenci soukromého pilota. Naposledy letěl v roce 1997, tedy ve věku 75 let. Za celý život pilotoval 59 různých strojů, ve kterých strávil celkem téměř 6 tisíc hodin.

5. Dvě zajímavá prvenství

Princ Philip byl prvním členem britské královské monarchie, se kterým kdy nějaká televize udělala rozhovor. Šťastnou stanicí byla samozřejmě BBC. Philip přijal v květnu roku 1961 pozvání do pořadu Panorama, který se věnoval současnému dění v zemi.

Jeho druhé prvenství je ještě zajímavější. Je totiž prvním britským monarchou, který kdy překročil antarktický polární kruh. Jeho cesta v roce 1957 měla diplomatický ráz. Královna tehdy zůstala doma ve Spojeném království.

6. Stříbrná blecha a další ocenění

Ne že by princ Philip sám nějaká ocenění, programy a turnaje nevyhrával. Daleko raději ale stál u jejich založení. I u nás se například děti mohou přihlásit do programu osobního rozvoje DofE – The Duke of Edinburgh’s International Award. Jeho designérské ocenění zase zcela změnilo, jak veřejnost vnímala a vnímá designéry a jaký mají respekt ve společnosti.

Dodnes existuje celkem 75 různých ocenění a programů, které princ Philip buď založil, anebo nesou jeho jméno. Pravděpodobně nejzajímavější z nich je dudácká trofej, která se vyhrává od roku 1963 v pákistánské armádě. Anebo jeho známá Stříbrná blecha. Tu každoročně dostává vítěz šampionátu v dětské hře Tiddlywinks, které u nás říkáme... no ano, „Blechy“.

7. Sekta ho prohlásila za božstvo

Není úplně jasné, jak tato kuriozita vznikla. Klíč je ale pravděpodobně v příběhu, který si mezi sebou po staletí předávají obyvatelé jižního ostrova Tanna ve Vanuatu. Hovoří se v něm o synovi horského ducha, který cestoval přes moře do vzdálené země, kde se oženil s jakousi mocnou ženou.

Sekta, která se jmenuje Hnutí prince Philipa, vznikla v padesátých nebo šedesátých letech a v roce 1974 se několik vesničanů s monarchy dokonce setkalo. Místo toho, aby setkání jejich víru ve Philipovo božství vyvrátilo, ji naopak ještě posílilo.

V dlouhém životě prince Philipa by se takovýchto zajímavostí určitě dalo najít ještě mnoho. Byl přece jen nejdéle žijícím mužským monarchou v historii světa. Zároveň byl ovšem i ohromně všestranný a činný, když během svého života nějakým způsobem figuroval ve více než 700 různých organizacích, předsedal víc než tisícům různých meetingů, zúčastnil se 22 tisíc oficiálních akcí a měl 5 500 proslovů. Něčemu takovému se dá skutečně vyrovnat jen velmi těžko.