Potřebujeme zachránit exotické léčivé rostliny. Bude díky českým postupům více aloí?

Olomoučtí vědci se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Pro tamní partnery vyvíjejí speciální deriváty rostlinných hormonů, díky nimž rostliny ve sterilním prostředí nejen rychle vyrostou, ale následně nemají problémy ani s aklimatizací ve skleníku a volné přírodě. S partnery z JAR zástupci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) spolupracují již dlouhodobě. Na kontě mají záchranu nejméně deseti druhů rostlin i řadu patentů, informovali ČTK zástupci Univerzity Palackého.

Na pomoc kolegům z JAR přicházejí odborníci z Olomouce ve chvíli, kdy běžně užívané a komerčně dostupné růstové regulátory pro množení rostlin nestačí. "Díky dlouholetému výzkumu i vzájemné spolupráci dnes pro naše partnery umíme připravit fytohormony na míru pro konkrétní rostlinné druhy. Máme už totiž identifikované možné problémy a víme, co je jejich příčinou na molekulární úrovni. Proto pro určité druhy rostlin cíleně vyvíjíme látky, abychom potížím předešli a rostlinu vhodně stimulovali k růstu," uvedl vedoucí oddělení chemické biologie a genetiky CRH Karel Doležal.

Jihoafričtí badatelé využívají k množení ohrožených rostlin metodu mikropropagace in vitro. Tu běžně uplatňují i komerční firmy například pro pěstování pokojových rostlin či orchidejí. Z rostliny se odebere její malá část – explantát –, z nějž ve sterilních podmínkách vyroste "ve zkumavce" celá rostlina. Potřebuje k tomu i speciální médium, jež obsahuje rostlinné hormony, zejména cytokininy a auxiny. Právě tyto fytohormony, které stimulují buněčné dělení, olomoučtí vědci studují řadu let.

Kolegům z JAR pomáhají také s aklimatizací rostlin na běžné prostředí, což bývá u tohoto způsobu pěstování jedním z největších problémů. "Naše deriváty jej v řadě případů dokázaly překonat, jelikož je právě na tyto vlastnosti upravíme. Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přirozeného prostředí mají absolutně stejnou genetickou informaci jako rostlina původní, z níž byl explantát odebrán," doplnil Doležal.

Olomoučtí výzkumníci se zaměřují i na záchranu léčivých rostlin. Po nich je v zemi obrovská poptávka, a proto se mnoho z nich stalo ve volné přírodě ohroženými. Společně s tamními kolegy pomohli například při záchraně některých druhů aloe, rozmarýnu, pelargonie a dalších rostlin. Olomoučtí badatelé výsledky své práce zhruba desetkrát v Jihoafrické republice patentovali. Podle nich jde o ukázkový příklad prolínání špičkového základního a aplikovaného výzkumu.

Studiu fytohormonů, zejména cytokininů, se olomoučtí vědci věnují více než 20 let. Zabývají se možnostmi jejich uplatnění v medicíně, kosmetickém průmyslu či zemědělství. Na svém kontě mají řadu národních i mezinárodních patentů.

ČTK

Zajímavosti

Rostliny mají paměť. Mají i mozek? Tohle si vědci ještě nepřipouštějí

30. ledna 2017