13. ledna 2014 06:00

Podivná věda: Jak močit v extrémním mrazu

Letos nás to už asi nepotká, ale někdy během další zimy bychom se s tím setkat mohli. Extrémní mrazy přinášejí spoustu problémů…

Skoro celou Severní Ameriku zasáhla vlna extrémně chladného počasí. Přináší to spoustu problémů, umírají lidé a státy mají obrovské materiální škody. Ale kromě toho se běžní Američané musí vypořádat i s problémy, které doposud nemuseli řešit. Třeba jak močit venku při teplotě pod 40 stupňů…

Možná si vzpomínáte na slavnou scénku ze hry Dobytí Severního pólu hranou Divadlem Járy Cimrmana. Polárník se v ní rozhodne vymočit se – ale místo, aby vše probíhalo, jak je zvyklý, se proud okamžitě změní v nažloutlý rampouch.

Přemýšleli jste někdy, jestli je to reálné, anebo jde jen o představu pánů Svěráka a Smoljaka? Tady je video, které ukazuje, co se stane doopravdy:

Jak je to možné?

Za touhle legrací je poměrně složitá (a velmi zajímavá fyzika). Zkusíme ji vyložit co nejjednodušším způsobem. Čím větší je rozdíl mezi teplotou předmětu a jeho okolí, tím rychleji se předmět ochlazuje. Například: když dáte do mrazáku s teplotou –10 stupňů vodu zahřátou na 90 stupňů, ochlazuje se pětkrát rychleji než voda o původní teplotě 10 stupňů.

Lidská moč má o něco vyšší teplotu než tělo, je to tím, že močový měchýř je velmi blízko tlustého střeva – teplárny našeho organismu. Díky tomu se v opravdu velkém mrazu velmi rychle ochlazuje. Současně má ale teplá kapalina menší vazkost: molekuly tak nedrží u sebe tak pevně, a to způsobuje, že se mohou rychleji rozpadat. A protože kapalina rozbitá na menší kapičky má menší plochu, odpařuje se mnohem rychleji. Důsledkem je, že se část moči vypaří a změní na sněhový poprašek, ještě než dopadne na zem. Jak jste viděli na videu, jde o vizuálně velmi zajímavý efekt…

Trable polárníků

Na úvodní fotografii článku je toaleta vědecké stanice Casey Station. Vyniká výhledem na zamrzlý oceán... Problém s vykonáním malé potřeby je poměrně zásadní i pro vědce a dobrodruhy, kteří navštěvují polární kraje. Například pro Felicity Astonovou, první ženu, která překonala sama Antarktidu, to představovalo jeden z největších problémů. Potřeba vysvléct se vystavit tak tělo ledovému chladu a větru může znamenat i smrt. A tak se Astonová cíleně vyhýbala příjmu tekutin – uvedla se úmyslně do stavu dehydratace. „Záviděla jsem tehdy mužům – stačí jim si jen rozepnout jeden knoflík a je to. Byla to jediná chvíle v životě, kdy jsem si přála být chlapem,“ uvedla v rozhovoru pro CNN.

Ještě složitější situaci čelí vědci na stanicích v Antarktidě. Tam je totiž zakázáno močit na sníh. A to především proto, aby se sem nezavlekly bakterie z vnějšku – ty by mohly zásadním způsobem narušit místní ekosystémy. Důležité je také uvědomit si, že moč ani výkaly se v teplotách hluboce pod nulou nerozloží: kdyby se jen tak vyměšovalo, jak koho napadne, brzy by Antarktida byla spíš než bílá žluto-hnědá…

Proto jsou vědci vybaveni speciálními lahvemi a barely, které si berou na kratší i několikadenní výpravy s sebou. Jde buď o drobnější nádoby pro osobní malou potřebu, existují však i velké barely na společnou velkou potřebu. Poté, co je vědec použije, zasype výsledek pudrem a pak může jít klidně na barel někdo další… Na základně se pak vše spálí ve speciálním kotli.

Nádoby na moč vypadají takhle:

redakce Prima Zoom

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom