Podivný taneční ceremoniál nemá obdoby. Podívejte se, jak Indové a Pákistánci kopou do vzduchu a koulí očima
Fascinující ceremoniál na indicko-pákistánské hranici maskuje desítky let trvající konflikt.
Hraniční přechod Attari-Wagah leží na důležité silnici spojující posvátné město Sikhů Amritsar v indickém Páňdžábu s pákistánským Lahóre. Oficiálním důvodem pohraničního ceremoniálu původně bylo před západem slunce stáhnout státní vlajku a přechod mezi Indií a Pákistánem na noc uzavřít, postupem času se z něj ale vyvinulo každodenní svérázné představení.
Souboj tanečníků
Taneční „souboj“ indických pohraničníků a pákistánských rangerů má svá pravidla, přesto ponechává prostor pro individuální projev. Typické vykopávání nohou, nakrucování vousů a koulení očima doprovázené razantními pohyby rukou a hrdelními výkřiky není nepodobné maorskému tanci haka, svůj původ má ale v obřadním spouštění vlajky praktikovaném britskou armádou v koloniích.
Přečtěte si také: Gándhího vrah třikrát selhal a uchýlil se k podlému řešení. Indická ikona přesto vyhrála
Obřad začíná v 18:30 místního času, trvá asi 45 minut a z obou stran hranice ho ve speciálně zbudovaných amfiteátrech sledují davy přihlížejících. Indickou státní hymnu přitom střídají populární melodie z bollywoodských filmů, o skandování publika se starají profesionální „roztleskávači“. Pozadu nezůstává ani pákistánská strana hranice s emotivním skandováním hesla „Pakistan Zindabad!“ (Ať žije Pákistán!)
Ceremoniál se odehrává na třech místech v Paňdžábu, dalším je například Hussainiwala lžící více na jih:
Mohlo by vás také zajímat: Indie škrtá z učebnic evoluci: Děti už se o ní vůbec nedozvědí, protestují vědci. Marně
Indicko-pákistánská hranice patří mezi nejvíce militarizované oblasti světa. Oba státy spolu od roku 1947 vedly několik válek, které většinou skončily porážkou Pákistánu. Naposledy v roce 1999 vpadli Pákistánci do oblasti Kárgilu v severoindickém státě Džammú a Kašmír, byli ale odraženi a přišli o 4000 vojáků.
Zdroj: Anthropology Magazine, Voice of America