Trosečník přežil 60 hodin v potopené lodi. Okamžik jeho záchrany vám vžene slzy do očí
Když se v roce 2013 převrátil remorkér Jascon-4 a klesl u pobřeží Nigérie ke dnu, považovali potápěči posádku za mrtvou. Několik lidí ale původní havárii přežilo ve vzduchových kapsách. Záchrany se v hlubinách nakonec dočkal pouze Harrison Okene.
Neděle 26. května 2013 pro Harrisona Okeneho začala stejně jako kterýkoli jiný pracovní den. Devětadvacetiletý kuchař na remorkéru Jascon-4 vstal, pomodlil se a zamířil do kuchyně připravit snídani pro posádku. Měl na sobě jen trenýrky. Loď se houpala, moře bylo neklidné. V tu chvíli zasáhla plavidlo náhlá a mimořádně velká vlna, která remorkér během několika vteřin převrátila. Téměř okamžitě klesl ke dnu, celých třicet metrů pod hladinu Atlantského oceánu.
Místo stresu naděje a modlitby
Okene zrovna seděl na toaletě, když se to stalo. Byl zcela dezorientovaný z náhlého převrácení lodi, octl se v temnotě a voda okolo něj rychle stoupala. Pokusil se dostat z kabiny ven. Nakonec ho proud smetl do jiné koupelny. A právě tam, v kabině druhého inženýra, našel něco, co v té chvíli připomínalo zázrak: vzduchovou kapsu o velikosti malého pokoje.
Přežil v ní 60 hodin. Bez jídla a světla, jen v trenýrkách. Tělo měl stále napůl v chladné vodě, kde si na jeho stále měkčí a svraštělejší kůži pochutnávali různí mořští živočichové. Zpočátku slyšel hlasy a zoufalé výkřiky svých kolegů, postupně ale, jeden po druhém, utichaly. Snažil se nepanikařit, aby situaci ještě nezhoršoval. „Pokud se necháte pohltit stresem, rychle zemřete, ale pokud zůstanete v klidu, máte opravdu velkou šanci, že přežijete,“ svěřil se Okene v dokumentu Vražedné počasí na Prima ZOOM.
Čtěte také: OBRAZEM: Bouře a krupobití v Česku. Časosběrné video ukazuje vznik supercely nad Vsetínem
A tak se místo paniky rozhodl jednat. Z hadrů si vyrobil lano, ze dřeva vor. Z posledních sil se znovu a znovu pokoušel najít cestu ven, modlil se. Naděje ale pomalu docházela spolu s kyslíkem. Nikdo před ním nepřežil v potopeném vraku takhle dlouho a jeho tělo začal pomalu trávit jedovatý oxid uhličitý, který vydechoval.
Záchrana
Když po 60 hodinách konečně uslyšel zvuk potápěče, myslel si nejdřív, že se mu to jen zdá. Video, které zachycuje okamžik, kdy Okeneho ruka mávne před kamerou a potápěč překvapeně ucukne, dnes patří mezi nejsilnější záběry ze záchrany v historii. „Plakal jsem. Byl jsem tak nadšený, že vidím potápěče a že to přežiju,“ přiblížil své pocity Okene. Vyhráno ale v té chvíli ještě skutečně neměl.
Remorkér se potopil asi 30 kilometrů od nigerijského pobřeží a sehnat pro Okeneho kyslíkovou masku a výbavu, ve které přežije tlak pod hladinou, trvalo skoro hodinu. Po záchraně musel strávit tři dny v dekompresní komoře, jinak by ho jeho vlastní krev mohla zabít.
Kesonová nemoc
Když člověk totiž zůstane delší dobu ve velké hloubce (Okene byl asi 30 metrů pod hladinou), jeho tělo začne kvůli okolnímu tlaku absorbovat nadměrné množství dusíku. Ten se rozpouští v krvi a tkáních. Pokud by pak rychle vystoupal na hladinu, došlo by k prudkému poklesu tlaku a dusík by se začal uvolňovat ve formě bublinek. Dost podobně, jako když otevřeme sycenou limonádu. Dopad na lidské tělo si asi umíte představit: dekompresní (kesonová) nemoc, ucpané cévy, poškozený nervový systém, bolesti, dušnost, ochrnutí nebo i smrt.
Harrison Okene byl jediný z dvanáctičlenné posádky, který nehodu přežil. A kupodivu ani nezanevřel na moře. Naopak, svou kariéru namířil směrem, který by asi po hrůze, co prožil, čekal jen málokdo. Pracuje totiž jako profesionální potápěč v ropném průmyslu.
Zdroj: The Guardian, Business Insider, National Geobraphic, BBC.
Video, které jste mohli minout: Utrhlo se okno kokpitu a kapitán visel ven z letadla. Děsivá nehoda zní jako výmysl z Hollywoodu.