Nesmrtící zbraně: Co všechno používají američtí policisté proti demonstrantům?

„Neletální zbraně (Non-Lethal Weapons) jsou takové zbraně, které mají na určitou dobu vyřadit z činnosti vybranou skupinu lidí, aniž by přímo ohrozily jejich životy, nebo vyřadit z činnosti vybrané druhy vojenské techniky, resp. znemožnit jim vést bojovou činnost.“ Ministerstvo obrany.

Víte ale, o jaké zbraně konkrétně jde? Každý jich samozřejmě několik zná, možná vás ale bude zajímat výčet všech relevantních nesmrtících zbraní, které policie využívá hlavně při demonstracích v USA.

Nesmrtící kulky, které zabíjejí

Pomineme-li klasické či teleskopické obušky, tonfy a další „bicí“ nástroje (v mnoha zemích Asie používají policisté jednoduché bambusové hole), které by při standardním použití neměly mít smrtící účinek, dojdeme k tomu, že se za základní neletální vybavení policie považují gumové projektily.

Původně se gumové projektily měly střílet do země před demonstranty, aby jako odražené střely s menší ranivostí zasáhly nohy demonstrujících. Brzy se však zjistilo, že nejsou tak „bezpečné“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jejich původ se dá vysledovat do Velké Británie, kde je policisté začali používat v Severním Irsku. Bohužel se tam ukázalo, že i tyto střely mají potenciálně smrtící účinek.

A nemusí jít jen o zásah do oka. Modřinu po zásahu asi lecjaký demonstrant vnímá jako riziko, se kterým do akce šel, něco jiného však jsou poškozené vnitřní orgány nebo zlomeniny kostí. To vše gumové projektily dokážou a jsou zaznamenaná i přímá úmrtí po zásahu. Za jejich předchůdce se dají považovat dřevěné projektily vyrobené z násad košťat. Těmi policie v Singapuru střílela do davu demonstrantů v roce 1880.

Slzotvorné granáty

Jako slzný plyn je často používán tzv. CS plyn. Název je odvozen od dvou jeho amerických tvůrců Bena Corsona a Rogera Stoughtona. Právě jejich iniciály jsou ony CS v názvu. Autor těchto řádků měl tu pochybnou čest se s ním osobně seznámit během výcviku v dobách povinné základní vojenské služby, kde pobyt v plynové komoře sloužil ke kontrole těsnosti plynových masek.

Slzný plyn dokáže rozplakat jak demonstranty, tak policisty – stačí, aby se otočil vítr. Slzotvorné granáty jsou nicméně z hlediska účinků rozhodně bezpečnější než gumové projektily. „Přestože slzný plyn zdaleka není dokonalý, v této roli se stále používá, protože není nic lepšího,“ obhajuje jeho používání David A. Koplow, profesor práv na univerzitě v Georgetownu.

K běžné náplni slzotvorných granátů patří bromaceton, bromacetofenon, chloracetofenon. Při zasažení dochází k intenzivnímu pálení očí, které se zalijí slzami, a postižený je dezorientovaný, což policistům usnadňuje zatýkání. Mraky slzného plynu mimochodem rozhodně neslouží jako krycí mlha.

„Mimo laboratoř bylo prokázáno, že slzný plyn způsobuje dlouhodobé poškození lidí s astmatem a potenciálně přispívá k potratům. Navíc se spojuje s možným úmrtím, pokud je použit ve stísněných a špatně větraných prostorách,“ píše server Scientific American.

Granáty se slzným plynem a spreje s podobným účinkem jsou spolu s výbuškami běžnou součástí výzbroje jednotek zasahujících proti demonstrantům. Demonstrace v USA spojené s násilnou smrtí George Floyda během zatýkání rozhodně nebyly „plynuprosté“ – slzný plyn byl proti demonstrantům použit i v těsné blízkosti Bílého domu.

Kdo si chce nanečisto vyzkoušet, jaké to je „poplakat si“ pod účinkem pepřového spreje a nechce si ho pro jednoduchý pokus kupovat, stačí, když nechá rozpálit kamnový plát a vysype na něj hrst čerstvě pomletého pepře. Je-li kayenský, tím lépe. Během jednoduchého pokusu zažijete pálení v očích, pocit dušení, nekontrolovatelné slzení a váš žaludek se možná rozhodne vyklopit svůj obsah. A teď si totéž představte v situaci, kdy jste uprostřed davu a musíte reagovat na tahy protistrany.

Oslepující světlo

Známá poučka říká, že se člověk nikdy nemá dívat do Slunce obyčejným dalekohledem. Může u něj při tom totiž dojít k trvalému poškození zraku. Nicméně ostrý záblesk, který na chvíli vyřadí protivníka z boje, může být extrémně výhodný, neboť právě ona chvíle často rozhoduje. Ne náhodou používají všechny protiteroristické jednotky světa granáty s extrémně silným zábleskem a hlukem výbuchu, které ale kolem sebe nerozhodí smrtící střepiny.

Světlo se potom samozřejmě dá použít i proti demonstrantům, a to buď ve formě koherentního záření (laser), nebo jen extrémně silného světla. Je to podobné, jako když vám někdo silnou svítilnou v noci posvítí do očí. Vy jste oslepeni a osvíceni zároveň.

„Při některých frekvencích a tvarech impulzů lze dosáhnout krátkodobého oslepnutí, ztráty orientace až po stavy předcházející epileptickým záchvatům. Existuje například dělostřelecká záblesková munice ráže 40 nebo 155 mm a letecké klouzavé pumy, které mohou po výbuchu ve výšce nad určeným prostorem vyřadit z činnosti jak optické soustavy a čidla, tak živou sílu protivníka,“ udává na toto téma české Ministerstvo obrany.

Mimochodem, stačí obyčejné laserové ukazovátko. Když se jeho červená tečka ukáže demonstrantovi na hrudi, znervózní. Kdo by neznal filmové scény, kde chvíli poté, co se objeví tečka, odněkud na stejné místo přiletí střela.

Zažeňme je kraválem

Dalším způsobem rozehnání demonstrace je využití akustického zařízení s dlouhým dosahem (LRAD), které je navrženo tak, aby přesným směrem vysílalo hlasité zvukové vlny (hluk až 152 decibelů). Novinář Andrew Neef, který LRAD zažil při protestech v Pittsburghu, o něm píše: „Váš mozek se cítí, jako by vibroval v misce želé na stole."

Drobná popálenina není smrtící

Posledním výrazným způsobem, jak zastavit nejen demonstranty, ale třeba i útočící jednotku, je vystavit tělo protivníka velmi úzkému paprsku o milimetrových vlnových délkách. Americké ministerstvo obrany už podobnou zbraň vyzkoušelo a zasažení jedinci měli pocit intenzivního několikavteřinového pálení. Základem je bolest a šok a naděje, že než aby se do podobné situace voják či demonstrant vrátil, raději se ukryje či uteče.

Američané mají v plánu instalovat základnu s vysílačem paprsku mikrovlnné energie na lehkém terénním automobilu, čímž se dosáhne snadné přepravy nejen v rámci měst, ale i letadlem či lodí na větší vzdálenosti.

Neletální, tedy česky nesmrtící zbraně, je poněkud matoucí pojmenování. Nejenže smrt způsobit dokážou, ale podle některých zdrojů mají policisté pocit, že jejich využití není zas tak riskantní, protože jimi nemohou smrtelně ublížit. Ve srovnání s ostrým střelivem mají bezesporu pravdu, o „bezpečné“ zbraně ale bohužel rozhodně nejde.