21. července 2017 06:00

Lucie Bílá, Mig 21, Mandrage nebo Richard Müller se rozezní pod hradem Kunětická hora

Fesťák Hrady.cz - tentokrát pod "Kuňkou" na Pardubicku

Hudební festival Hrady CZ se po svém úspěšném startu na hradě Točníku představí 21. a 22. července na Kunětické hoře. Dále bude vždy v pátek a sobotu putovat na Švihov, Rožmberk nad Vltavou, Bezděz, Veveří, Hradec nad Moravicí a Bouzov a svoji letošní tour uzavře na slovenském hradě Červený kameň.

Vsupenka na hrad i festival

Páteční program na Kunětické hoře nabídne koncerty Horkýže Slíže, Vladimira 518, Olympicu a dalších interpretů, v sobotu se mohou fanoušci letní hradní tour těšit zcela poprvé na Arakain s Lucií Bílou, skupiny Mig 21, No Name a Mandrage nebo Tomáše Kluse, který v létě na Hradech vystupuje zcela exkluzivně. V ceně vstupenky mohou návštěvníci navštívit hrad zdarma včetně jeho prohlídkových tras.

Kunětická hora není jen hora

Kunětická hora je charakteristickou dominantou východočeského Polabí vzniklou třetihorní činností země. Díky své siluetě a monumentálnímu postavení v krajině byla osídlena již v období pravěku. Doloženo je osídlení mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné. Původní kupovitý tvar hory byl narušen v průběhu staletí těžbou kamene a získal ve středověku novou siluetu v podobě kamenného hradu. Na základě archeologických výzkumů lze říci, že rozsáhlý hradní komplex stál na Kunětické hoře již v druhé polovině 14. století. Šlo o hrad s palácem a hranolovou, původně obytnou věží ve východní části areálu a kruhovou věží v západní části areálu. Vzhledem k rozsahu objektu nelze vyloučit ani skutečnost, že hrad byl královým majetkem. Písemné zmínky o existenci a podobě hradu se nedochovaly. Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za husitských válek. Od roku 1421 patřila k důležitým strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. Po dobytí opatovického kláštera ji obsadil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka. Po smrti Diviše Bořka roku 1437 se obrovské panství postupně rozpadlo. Kunětickou horu zdědil syn Soběslav Mrzák z Miletínka, věrný straník krále Jiřího z Poděbrad, jemuž hrad nakonec po roce 1464 postoupil. Ze tří synů českého husitského krále připadla po roce 1471 Kunětická hora Jindřichu staršímu z Minsternberka. Dvacetileté hospodaření se nevyznačovalo velkými finančními úspěchy a postupný rozprodej vesnic na pardubickém a kunětickohorském panství ukončil Jindřich roku 1491 převodem Kunětické hory, Pardubic a přilehlých statků na Viléma z Pernštejna.

Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491 až 1548 k největší přestavbě hradu. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Za Viléma a jeho synů vznikly hlavní společenské sály v prvém a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti severního křídla, prosvětlené velkými okny. O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře v červenci roku 1497. Palác odděloval od dalšího nádvoří hluboký příkop s padacím mostem. Kunětická hora zaujímá výjimečné místo v dějinách hradní architektury výstavbou opevnění, které využívalo mohutných zemních valů a kruhových rondelů. Z rondelů se dodnes zachovaly pouze dva, jihozápadní padl za oběť těžbě kamene v minulých stoletích.

Braňte hrad

Celý systém obrany zajišťovaly dále jednotlivé hradební okruhy s příkopy, na severní přístupové komunikaci navázané na šestici strážních bran.Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komoře. Strategickou úlohu měla Kunětická hora za třicetileté války. Roku 1645 však poloprázdný hrad dobylo švédské vojsko pod vedením generála Linharta Torstensona. Vypleněný a vypálený objekt podléhal rychle zkáze. Urychlila ji dlouhodobá těžba zdejšího kvalitního kamene trvající až do počátku 20. století. Znamenala likvidaci západní a jihozápadní části hradu, která se na sklonku 19. století zřítila do lomu. Přes různé snahy se v průběhu 19. století nepodařilo zajistit záchranu velkolepých zřícenin. Roku 1917 si Kunětickou horu pronajal a roku 1919 zakoupil pardubický Muzejní spolek. Roku 1920 se ustavilo Kunětické družstvo, které zahájilo další zabezpečovací práce. Roku 1923 zahájilo obnovu hradu podle projektu Dušana Jurkoviče a architekta Pacla. V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Pro neúdržbu a následný špatný stav musel být v polovině 70. let uzavřen. Po provedení nezbytných oprav paláce a rozsáhlém archeologickém průzkumu byl znovu zpřístupněn v roce 1993. Opravy v hradním areálu probíhají průběžně až do dnešních dnů.

Vstupenky na festival Hrady CZ na Kunětické hoře lze zakoupit na http://www.ceskehrady.cz/cs/vstupenky/

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom