Koupací kachnička – větší hnus jste v koupelně neměli. A ještě k tomu dobrovolně

Kachnička ve vaně – nebezpečný společník

Je to plastové, omyvatelné a ještě je s tím legrace. Tak nějak vnímají i pečlivé a na čistotu vysazené matky populární hračku. Je dost velká na to, aby se nedala spolknout, a dost měkká na to, aby nemohla ublížit. Ovšem vědci ze Švýcarského federálního institutu vodních věd a technologií EAWAG ji ukázali ve zcela novém, a přiznejme mnohem odpornějším, světle. Ve zprávě Ošklivá kachnička: biofilm v koupací hračce (The ugly ducklings: biofilms in the bath toys) popisují skutečnosti, které jsou vlastně logické, jen je nikoho nenapadlo zkoumat. Klasická pískací kachnička vypadá zvuk poté, co se zmáčknutím vypudí zvuk přes membránu, ale vzápětí se nasaje zpět. A pokud je hračka ve vodě, tak nasaje i ji. Vodu, špínu, kousky kůže, mýdlo, tělní bakterie – zkrátka poměrně bohatý biofilm.

Jedenáctitýdenní špína

Vědci se rozhodli zjistit, jak silný biofilm uvnitř kachničky je a nasimulovat jedenáctitýdenní používání v mydlinkaté vodě s tím, co všechno se spolu s mýdlem dostane do vody. Následně byly hračky nemilosrdně rozříznuty a podrobeny pečlivé analýze. V jediném centimetru čtverečním biofilmu na vnitřní straně hračky vědci následně našli 5–75 milionů mikroorganismů, přičemž v 60 procentech hraček se vyskytovaly plísně. Ještě vyšší množství hraček, 80 %, bylo zasaženo patogenními bakteriemi. Mikrobiolog Frederik Hammes sice potvrdil i pozitivní přínos ve smyslu, že styk s patogeny posiluje imunitní systém organismu, ale žádná matka si nepřeje, aby se její dítě koupalo s hračkou obsahující stovky milionů patogenů.

Text: Topi Pigula