Konec pandemie nastane až v roce 2024. Realistická předpověď ukazuje tři důležité fáze

1) Bezprostřední fáze – potrvá do konce roku 2021

Během této právě probíhající fáze prožíváme biologický a epidemiologický šok způsobený koronavirem. Ten se šíří stále dál a dál, dokud se jím nenakazí dostatečně velké množství lidí, aby se vytvořila takzvaná stádová imunita.

V této fázi žijeme v úplně změněném světě – nosíme roušky a respirátory, udržujeme rozestupy a lamentujeme nad zastavenými službami a zavřenými školami. Je to období karantén, home office a hledání smyslu života za zavřenými dveřmi domů a bytů.

Přelomový moment přijde podle Christakise na konci roku 2021, kdy vůči koronaviru získáme stádovou imunitu buď přirozenou cestou, anebo uměle – pomocí vakcíny.

2) Střední fáze – potrvá do konce roku 2023

V této důležité fázi, jejíž dobu trvání vědec odhaduje na dva roky, se bude lidstvo vzpamatovávat z následků pandemie. „Nepůjde o biologický nebo epidemiologický dopad. Budeme se muset vzpamatovat se sociologických, sociálních a ekonomických důsledků koronaviru,“ tvrdí Christakis.

Přestože v této fázi už bude mít pandemie vrchol úmrtnosti za sebou, neznamená to, že si úplně oddechneme. „Na každou oběť pandemie připadne odhadem pět dalších vážně postižených lidí,“ domnívá se Christakis, podle nějž budou miliony lidí potřebovat následnou lékařskou péči.

Zároveň se objeví zcela nové trendy ve zvládání velkých krizí. Stejně jako pandemie ukázala na význam vědeckého výzkumu pro zvládnutí nemoci COVID-19, budou se vědecké metody aplikovat třeba na řešení změn klimatu. Podle Christakise to může být největší odkaz aktuální pandemie vůbec.

3) Postpandemická fáze – začne v roce 2024

Střední fáze skončí nejpozději na začátku roku 2024 a lidstvo se konečně ocitne v poslední, postpandemické fázi. „Myslím, že zažijeme něco jako bláznivá 20. léta, která v minulém století následovala po zvládnutí světové pandemie španělské chřipky,“ předvídá Christakis.

Všechna příkoří, omezení a frustrace, které jsme museli podstoupit v prvních letech pandemie, náhle skončí. Lidé se vrhnou do nových sociálních kontaktů, zaplaví restaurace a bary a budou si užívat sportovních utkání, koncertů nebo politických shromáždění.

Některé věci se už zřejmě nevrátí – například potřásání rukou typické pro západní kulturu. Také obchodní a pracovní cesty už nikdy nebudou tak časté, lidé si zvyknou pracovat z domova nebo řešit věci na dálku pomocí videokonferencí.

I v každodenním životě se mnohé změní. Například k lékaři se nebude chodit pokaždé osobně, začne se z části ordinovat na dálku. Lidé zjistí, že není nutné do práce dojíždět, a budou se tak moci svobodněji rozhodnout, kde budou bydlet.

Každé krvácení nakonec přestane

Svou (z hlediska doby trvání) ne zcela optimistickou předpověď uzavírá Nicholas Christakis poněkud morbidním příměrem z lékařské praxe, když podle něj „každé krvácení nakonec přestane“. Co si pod tím představit? „Nakonec vyjedeme z tunelu a dnes tolik nebezpečný vir bude způsobovat jen lehké onemocnění s příznaky podobnými běžnému nachlazení. I když tu s námi zůstane navždy,“ myslí si Christakis.