Kim Čong-un se bojí o své… výkaly

Bondovská fikce

Vypadá to jako scéna s filmu s Jamesem Bondem v němž severokorejský vůdce hraje hlavního záporáka. Nejde o fikci, v bondovce Dnes neumírej to přesně tak je. Ale vraťme se k fikci. Velikán Kim jede do zlé nepřátelské ciziny a správně tuší, že špioni nasadí všechny páky, aby zjistili pokud možno co nejvíce o jeho zdravotním stavu. V jedné chvíli se Kim zvedá a odchází s bolením břicha a zrychleným krokem, netuše, že za jeho náhlý průjem může pár kapek projímadla, které mu agent podal v karafě s vodou. Voda byla samozřejmě z alpského ledovce. Zatímco se vyprazdňuje, další z agentů už číhá v kanále na spáchnutí, aby odebral vzorek vládcovy stolice. Pomiňme fakt, že by z hotelu odcházelo množství další odpadní vody, z kuchyně, koupelen, toalet ostatních hostí – vždyť jde jen o filmovou fikci. Jenže přesně tímto způsobem zřejmě uvažuje Kim Čong-un. Zřejmě miluje bondovky.

Kimova paranoia?

Z DNA se dají zjistit opravdu úžasné věci a na výkalu skutečně může krom krve ulpět i buňka ze střevního epitelu. Na setkání v Singapuru si severokorejský vůdce kromě neprůstřelné limuzíny přivezl i vlastní přenosný záchod. Důvodem je právě obava z toho, aby se některý z jeho výkalů nemohl dostat do nepřátelských rukou a laboratoří. Co všechno se dá z DNA zjistit? Nejen například barvu pleti, region, odkud daný člověk pochází, barvu vlasů a očí. Upřímně řečeno,na to stačí fotografie, ovšem predispozici k dědičným chorobám se z fotky zjistit nedají. Zjistit se dá například možnost onemocnění některým z druhů rakoviny. Týká se to například rakoviny prsu či vaječníků, čehož se Kim obávat nemusí, ale taky rakoviny tlustého střeva. Její výskyt je u mužů častější než u žen. Rozbor DNA může ukázat, zdali daný jedinec není přenašečem nebo nositelem nějaké mutace. Genoví analytici by mohli zjistit, zdali osobě nehrozí celiakie či hlubokožilní trombóza.

Proč to vědět

V DNA si člověk nese vlastní zdravotní kartu a pokud by „protivníci“ zjistili zdravotní stav či možná ohrožení hlavy „nepřátelského“ státu, daly by se tomu přizpůsobit konkrétní politické kroky. Například nedocenitelnou s taktickým potenciálem by bylo zjištění rozvíjející se rakoviny či Alzheimerovy choroby. Okamžitě by se totiž rozjelo tipování možného nástupce a není vyloučené ani jeho „špionské“ rozpracovávání.

Podobné praktiky jsou v polosvětě tajných služeb naprosto běžné. „Při Alzheimerově chorobě se v mozku tvoří shluky proteinu nazvaného amyloid. Ten způsobuje vážné ztráty paměti, zmatení a dezorientaci. Jeden lidský gen známý jako ApoE celý tento proces ovlivňuje. Existuje ve třech variantách: E2, E3 and E4. Kdo má gen v posledních dvou variantách, má zvýšené riziko toho, že chorobou onemocní později během života,“ píše Dalibor Zíta na webu Českého rozhlasu. Takové informace by měly cenu zlata. A přitom se dají získat, s prominutím, z hovna.