Když sépie zadrží dech, je pro žraloky téměř neviditelná. Jak to dělá?
A pak se divte, že je žraloků tak málo a sépií tak moc...
Vědci už dlouho vědí, že sépie obecná (Sepia officinalis), stejně jako několik dalších příbuzných druhů, zadrží dech, pokud ji ohrožují predátoři. Až dosud ale předpokládali, že zmrazení na místě v zásadě pomáhá jen její vizuální kamufláži - jednoduše a laicky řečeno, pokud se nehýbe, snáz splyne s prostředím.
Nyní se ale ukázalo, že tento obraný mechanismus slouží dalšímu účelu: Když přes žábry sépie neproudí voda, sníží se elektrická aktivita, která by sépii mohla prozradit žralokům hledajícím kořist. S odvoláním na novou studii vědců americké Dukeovy univerzity o tom informoval časopis Science.
V laboratoři vědci změřili elektrické signály generované sépií při odpočinku na dně nádrže.A pak změřili tytéž signály u sépie vystrašené videonahrávkou blížícího se predátora.
Když vyděšená sépie zmrzla na místě a zakryla si chapadly otvory vedoucí do žáber, snížilo se elektrické napětí kolem ní o téměř 80 procent. Následné laboratorní testy se dvěma druhy žraloků ukázaly, že tato taktika pěkně funguje.
Když vědci vysílali stejné napětí simulující sépii v klidovém stavu, dokázali žraloci zaznamenat vysílač na vzdálenost 20 centimetrů a zaútočili na něj v 62 procentech případů. Když ale vědci simulovali přítomnost sépie zadržující dech, pak se žraloci museli přiblížit o pět centimetrů blíž k vysílacímu zařízení, a i tak na něj zaútočili jen ve 30 procentech případů.
Naopak když vědci zkusili nasimulovat sépii, která by se pokusila před predátorem utéct, zaznamenali žraloci vysílací zařízení už ze vzdálenosti 38 centimetrů a zaútočili v 94 procentech případů.
ČTK