Kde se vzal palestinský šátek a proč je tak populární
Mužská pokrývka hlavy na mladé ženě - kefíja jako doplněk Zdroj: Jean-François Gornet
Říká se mu různě, arabský nebo palestinský šátek, ale ve skutečnosti se jmenuje úplně jinak. Tady je jeho historie.
Na módu do pracovních oděvů
Jsou části oděvů, které získaly světovou proslulost, přestože šlo o naprosto obyčejné kousky pracovní výstroje. Typickým příkladem jsou „americké montérky“. Původně montérky zlatokopů, kteří potřebovali kalhoty ze silné látky s hlubokými kapsami na rudné vzorky, se staly módní ikonou – a současná situace, které nemá s rudným průmyslem, jakoukoliv manuální prací, a dokonce ani s Amerikou (nejrůznější „originál džíny se šijí v Číně“), se dostala do tak absurdních rovin, že se imitují i prodřená kolena. Černobíle kostkovaný šátek známý z Blízkého východu je na tom podobně. Z obyčejného šátku, který byl původně obyčejnou ochranou proti slunci, se stala módní ikona a politický protest.
Jásir Arafat a jeho kefíja
Kefíja
„Já koupila v Jordánsku.“ „Já v Sýrii.“ Jednoduchá výměna informací kolegů v české kanceláři, kdy jeden zareagoval na „modní doplněk“ druhého. Černobílý šátek správně nazývaný kefíja, který se stal symbolem palestinského nacionalismu, byl zejména v Americe, ale i Evropě oblíbený zejména u levicově orientovaných skupin, často vysokoškoláků, hlásících se k podpoře Palestinců. Jako politický symbol šátek v roce 2006 zviditelnil španělský předseda vlády José Luis Rodríguez Zapatero, když po projevu přijal kefíji z rukou posluchačů. Jásir Arafat, kontroverzní palestinský politik, šátek pravidelným nošením proslavil nejen v politických kruzích.
Později, podobně jako mnoho jiných doplňků, se kefíja uchytila coby módní trend. Ostatně černobílé vzory se v módě, dokonce i té vysoké, drží dlouhodobě. Dnes stále kefíju najdete na polích celého Blízkého východu (odkud ostatně vzešela), ale i na půdě OSN, kde tvoří jakýsi národní či nacionalistický symbol svého nositele. To, že většina jich je utkaných v Číně, se pro jistotu moc na veřejnost nedává, protože by to poněkud dehonestovalo její národní či nacionalistickou hodnotu. Je to podobné, jako když vyvěšujeme na státní svátek včetně nedávno proběhnuvší oslavy století založení Československa vlajky vyrobené tamtéž.
Kefíja na hlavě libanonského rolníka Zdroj: Topi Pigula
Vzpoura palestinských Arabů
Povstání v Palestině, které probíhalo v letech 1936–1939, bylo povstáním Arabů v mandátní Palestině a šlo v něm zejména o vzpouru proti Židům a probíhající britské nadvládě. Britská správa ležela palestinským Arabům „v žaludku“ a tzv. Velké povstání mělo mimo jiné směřovat k vytvoření vlastního palestinského státu. Palestinští farmáři a zemědělští rolníci tvořili více než dvě třetiny domorodého arabského obyvatelstva a černobílý šátek byl obyčejný oděvní doplněk, kterému nedávali žádný politický či nacionalistický podtext. Stačí se podívat na historické fotografie a koneckonců i na snímky dnešních palestinských, libanonských, syrských nebo jordánských rolníků – černo či červenobíle vzorovaný šátek je naprosto běžnou součástí garderoby.
Všimněte si pokrývek hlavy - snímek v Velkého povstání palestinských Arabů v létech 1936 - 1939 Zdroj: Volné dílo
Všimněte si pokrývek hlavy - snímek v Velkého povstání palestinských Arabů v létech 1936 - 1939 Zdroj: Volné dílo
Aktuálně lze na webu koupit za pouhých 78 euro dámské kraťásky vyrobené přesně ve vzoru palestinské kefíji elegantně odhalující půvabné nohy modelky od kotníků takřka po zadek. Není snad lepšího důkazu, že kefíja se bez ohledu na svůj „třídní původ“ stala módním doplňkem mířícím do světa haute couture. To že jsou z ní jsou udělané šaty, jež se dostaly na módní mola, je už dávno známá věc. A to, že v příštím konfliktu na západním břehu Jordánu uvidíme v televizních záběrech mladíky zahalené do šátků „arafaťáků“, je taky více než jisté.
Text: Topi Pigula