Jak vyhrát hádku na Facebooku? Analytik našel 8 nejúspěšnějších strategií

I když se to mnohým může zdát jako naprostý nesmysl, spousta lidí tráví hromadu času nad spory a hádkami na internetu. Tyto konflikty, dnes nejčastěji na sociálních sítích, obvykle k ničemu nevedou, ale občas se povede, že druhá strana uzná, že prohrála. Existuje nějaká cesta, jak hádky na webu vyhrávat pravidelně?

Přesně nad tímto se zamyslel Dr. Čenhao Tan z prestižní Cornell University. Aby získal objektivní data, analyzoval 18 000 diskuzních vláken na serveru Reddit; zaměřil se vlákna, kde se lidé pokoušejí změnit názory ostatních. V té části, kde podobné spory probíhají, označují diskutující, kteří věří, že názor na téma změnili, svůj status symbolem Delta, což analytikovi pomohlo snadno vyhodnocovat změny postojů. Podle Tana se ale podobné komunikační a přesvědčovací strategii zdají být účinné napřič všemi sociálními sítěmi, například na Facebooku.

Jaké se tedy osvědčily nejvíc? Tan je shrnul do osmi bodů:

1. Čas: Reagujte na původní myšlenku, s níž nesouhlasíte, co nejrychleji
2. V jednotě je síla: Pokud se někoho pokoušíte přesvědčit, je účinné na tom s někým spolupracovat.
3. Hranice: Pokud nedosáhnete změny názoru u oponenta po třech až čtyřech výměnách argumentů, nemá už v podstatě dál smysl se snažit. Šance na jeho „konverzi“ pak extrémně klesají, pravděpodobně jde o někoho, kdo je nepřesvědčitelný…
4. Důkazy: Pokud můžete, vždy doprovázejte argument odkazem!
5. Klid: Výrazně pomáhá, pokud se neuchýlíte k argumentaci ad hominem. Když udržíte své emoce pod kontrolou, uspějete mnohem pravděpodobněji…
6. Délka: Jednořádkové příspěvky jsou k ničemu. Pokud chcete být přesvědčiví, musíte se rozepsat.
7. Nové informace: Neopakujte staré argumenty. Pokud nepřesvědčí, jsou zbytečné. Snažte se naopak do diskuze vnášet nové informace, ideálně takové, které opačná strana sporu vůbec nezná. Tanův tým zjistil, že když se v reakci objeví jiné výrazy než v původním příspěvku, stoupají šance na úspěch velmi výrazně.
8. V příspěvku necitujte původní komentář