Jak nejlépe získat práci? Díky těm, které moc neznáte

Termín sociální síť se ve společenských vědách vyskytoval dávno před nástupem Facebooku a moderních komunikačních platforem. Výzkum těchto sítí spočíval v analýze různých sociálních skupin, jejich struktury a vnitřní dynamiky. Jedním z průkopníků takového zkoumání byl Mark Granovetter, který počátkem 70. let publikoval práci s názvem Síla slabých vazeb. A jakkoli se to může zdát zvláštní, i po více než čtyřech dekádách je tato teorie aktuální.

Jejím jádrem je otázka, jak se napříč sociální sítí šíří informace, což Granovetter demonstroval na praktickém příkladu hledání práce. Obecně prosazoval důležitost takzvaných slabých vazeb, tedy vzdálených známých, s nimiž vás pojí pouze několik málo charakteristik. Jenže právě to může být velkou předností, pokud se ucházíte o práci. Jestliže se totiž ptáte svých dobrých známých, s nimiž máte společné vzdělání, odbornost i kontakty, nejspíš se nic nového nedozvíte – je totiž velká šance, že víte většinu z toho, s čím jsou obeznámeni oni.

U slabých vazeb je to ovšem jiné. Spolužák ze střední školy, kterého jste dlouho neviděli a s nímž nejste v kontaktu. Přítelkyně bývalého šéfa. Vzdálený bratranec, který nešel ve stopách ostatních členů rodiny a začal podnikat v jiném oboru. Všechny tyto slabé vazby znají mnoho lidí a příležitostí, které jsou mimo vaši sociální síť. Proto se i rapidně zvyšuje šance, že právě oni mohou vědět o nějakém dobrém místě, které by se zrovna vám mohlo líbit! Podle Granovettera to souvisí s distribucí informací a tento prozíravý sociolog před mnoha desítkami let předpověděl aktuálně velmi palčivý problém Facebooku – uzavírání se do sociálních bublin. Silné vazby, tedy blízcí kolegové, přátelé a rodina, k tomu totiž mají sklony, zatímco právě vzdálenější kontakty člověku poskytují větší rozhled…

Text: MS