Irma řádí i díky naší snaze o čistější ovzduší, tvrdí vědci

Neobvyklý a náhlý zrod čtyř velkých hurikánů v Atlantiku podnítil nové diskuse vědců o síle a četnosti extrémních povětrnostních jevů, napsala dnes agentura AFP. Podle Phila Klotzbacha z Coloradské univerzity vznikly v Atlantiku tři hurikány o síle větší než 144 kilometrů v hodině zatím jen čtyřikrát.

Irma, gigantická tlaková níže o velikosti státu Texas, se svou silou řadí mezi čtvrtý a nejvyšší pátý stupeň Saffir-Simpsonovy stupnice, kterou se síla hurikánů měří. Až v neděli udeří na Floridu, bude to poprvé, co Spojené státy zasáhly současně dva hurikány o síle čtvrtého či pátého stupně.

V 60. až 80. letech minulého století byla aktivita hurikánů slabší. Zvrat ale nastal v polovině 90. let. O jeho příčinách se vědci přou, část z nich změnu přičítá nižšímu zamoření ovzduší nad Atlantikem. Po druhé světové válce se zvýšila průmyslová aktivita v USA a Evropě a zamoření ovzduší blokovalo přístup slunečních paprsků. To Atlantik ochladilo a snížilo tak pravděpodobnost vzniku hurikánů, "poháněných" vlhkostí a horkem.

Zamoření ovzduší se ale postupně snižuje a vody Atlantiku se ohřívají. Podle Gabriela Vecchiho z Princetonské univerzity k oteplování přispívá i globální skleníkový efekt. Vznik silných hurikánů je tak pravděpodobnější.

Jiní vědci naopak přičítají povětrnostní dynamiku přirozenému střídání teplotních cyklů Atlantiku, které trvají několik desetiletí. "Ve vědeckém světě teď probíhá debata o tom, zda oteplování oceánu je důsledkem omezeného zamoření vzduchu nebo přirozeného cyklu," řekl AFP Vecchi.

Klimatolog Michael Mann z Pennsylvánské univerzity je přesvědčen, že růst teploty oceánu a následný vznik silných hurikánů je spojen s globálním oteplováním. "Teplota hladiny oceánů v posledních letech rekordně vzrostla a zároveň se na jižní i severní polokouli zrodily ty nejsilnější hurikány, měřeno silou větru. Jedním z nich je Irma," prohlásil Mann.

ČTK