Proč hadi nemají nohy? Zjistěte, jak a proč o ně přišli
Předkové hadů měli čtyři končetiny a pohybovali se podobně jako dnešní ještěrky, evoluce je ale o nohy připravila.
Ztráta končetin u hadů je jedním z vůbec nejlépe zdokumentovaných případů, kdy u obratlovců došlo k nějaké výrazné tělesné přestavbě. Fosilní záznamy jasně ukazují, že se to stalo přibližně před 100 až 150 miliony let, tedy v době, kdy na Zemi panovala éra velkých dinosaurů. Ti úplně nejstarší, ale už beznozí hadi měli protáhlé tělo, stále si ale zachovávali znaky typické pro čtyřnohé plazy.
Důkazy v uchu
To, co vědci ale netuší, je důvod, proč se hadi vlastně vyvinuli v beznohá stvoření. A debata donedávna šla ruku v ruce s domněnkami, jestli byli předkové hadů spíš vodní nebo suchozemští. Teď už ale pravděpodobně mají jasno. Světlo do celé záležitosti pomohl vnést nález fosilií hada Dinilysia patagonica. I tento druh žil v období křídy a nejdůležitější indicii poskytla jeho lebka, zejména struktura vnitřního ucha, kterou odborníci detailně analyzovali s pomocí CT v roce 2015.
Vnitřní ucho dávného plaza totiž vykazuje znaky, které jsou typické pro živočichy pohybující se na souši, a dokonce v podzemí, nikoli pro vodní druhy. Podobné struktury dnes nacházíme třeba u hrabavých ještěrů.
„Tento objev by před deseti lety nebyl možný,“ uvedl Mark Norell, hlavní kurátor a vedoucí oddělení paleontologie Amerického muzea přírodní historie. „CT skenování zásadně změnilo způsob, jakým můžeme studovat dávná zvířata. Doufáme, že podobné studie pomohou objasnit evoluci dalších skupin, včetně ještěrů, krokodýlů a želv.“ Nález vědců podporuje hypotézu, že hadi ztratili končetiny v důsledku adaptace na život v úzkých podzemních chodbách, kde by nohy představovaly mechanickou překážku.
Čtěte také: Ostrava hlásí rekordní obsazenost budek. Experti spočítali, kteří ptáci je loni využívali nejvíc.
Kromě fosilií poskytla důležité informace také genetika, zejména studie z roku 2023. V té odborníci analyzovali genomy zástupců 12 hadích čeledí a identifikovali chybějící úseky v několika genech, které jsou zásadní pro vývoj končetin u obratlovců.
U některých hadů, zejména u hroznýšů a krajt, se dodnes zachovaly zbytky zadních končetin. Jsou to drobné kostěné útvary označované jako vestigiální končetiny, které jsou umístěné v těsné blízkosti kloaky. Tyto struktury dnes už nefungují jako pohybové aparáty, mají ale význam například při páření. U většiny ostatních hadů nicméně zmizely i tyhle pozůstatky. Podle odborníků to naznačuje, že redukce končetin probíhala postupně a hlavně že v různých liniích dosáhla odlišného stupně.
Výsledkem tohoto evolučního procesu je skupina s více než 4 000 popsanými druhy, která osídlila téměř všechny kontinenty kromě Antarktidy. To, že nemají nohy, hadům nezabránilo v efektivním pohybu napříč prostředími – od podzemních nor, přes stromy a vodu, až po otevřené krajiny.
Zdroj: American Museum of Natural History, Cell, Science Advances
Video, které jste mohli minout: Labutí byznys v Praze: Obchodník si měl z Vltavy udělat velkosklad, ptáci stojí i 10 tisíc Kč
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
