Největší had pravěkých moří mohl lovit i žraloky. Jeho velikost souvisela s teplotou vody
Mořští hadi, které můžeme potkat dnes, dorůstají úctyhodné délky kolem 3 metrů. Což bohatě stačí na to, aby se jim člověk rád vyhnul. V pravěkých oceánech ale existoval tvor, který byl daleko delší. Palaeophis colossaeus, obří mořský had z období eocénu, patřil k největším predátorům své doby.
Tenhle živočich by dnešním plavcům pravděpodobně způsobil pořádný šok. Podle fosilních nálezů mohl měřit 8,1 až 12,3 metru a jednalo se tak o největšího mořského hada, jaký kdy existoval (nebo byl objeven).
Pro srovnání, nejdelší žijící mořský had současnosti, vodnář stočený (Hydrophis spiralis), dosahuje maximální doložené délky „jen“ 2,75 metru. Jako většina mořských hadů je prudce jedovatý a žije v severním pásu Indického oceánu.
Dlouhý jako autobus
Palaeophis colossaeus je vědcům známý jenom díky fosilním obratlům, které našli. Jsou samozřejmě o dost větší než u jakéhokoliv dnes žijícího hada. Právě na základě jejich velikosti paleontologové odhadují, že tento mořský plaz mohl dorůstat délky srovnatelné s autobusem. A to je velikost, která i v těchto dávných dobách musela budit respekt. Odborníci proto mají za to, že rozhodně nešlo o nenápadného obyvatele mořského dna, ale o tvora, který v tehdejších ekosystémech sehrával zásadní roli.
Čtěte také: Parazit, který požírá oči: Ohrožuje hlavně nositele čoček, varují vědci. Může způsobit slepotu.
Obří mořský had žil v období eocénu, tedy zhruba před 56 až 34 miliony lety, kdy panovalo na Zemi výrazně teplejší klima než dnes a teplé moře zasahovalo i do oblastí, které jsou dnes pouští. Vědci podle nálezů soudí, že Palaeophis colossaeus obýval hlavně transsaharský průliv, mělké moře, které v eocénu pokrývalo části dnešní Saharské pouště. Teplota tehdejších oceánů byla podle vědců vyšší než v dnešních tropických mořích, což existenci takhle obřích studenokrevných plazů umožňovalo.
Vrcholový predátor pravěkých oceánů
Z velikosti těla vědci usuzují, že Palaeophis colossaeus patřil mezi vrcholové predátory. Přímé důkazy o tom chybí, nicméně autoři studie z roku 2018 upozorňují, že pokud měl tento had stejnou schopnost extrémně roztáhnout tlamu jako jeho dnes žijící příbuzní, mohl polykat skoro nepředstavitelně velkou kořist, včetně tehdejších velkých žraloků nebo dokonce krokodýlům podobných plazů zvaných dyrosauři.
Mohlo by vás také zajímat: V pravěku trval den 23,5 hodiny, rok asi 372 dní a oceány byly teplejší, zjistili vědci
Koneckonců, jediný had, který ho kdy v délce těla překonal, byl suchozemský Titanoboa. Před 60 miliony lety ovládal tropické oblasti Jižní Ameriky, kde nahradil vyhynulé dinosaury. Byla to téměř 15 metrů dlouhá bestie, které by nebylo zatěžko rozdrtit dospělého nosorožce.
Zdroj: How Stuff Works, Times of India, Forbes
Video, které jste mohli minout: Dinosauři nebyli prvními monstry pravěku. Podívejte se, jaké obludy vládly Zemi před nimi