Nebezpečné bojové umění museli ovládat i jezdci na válečných slonech. Dodnes přežívá po celém světě
Krabi-krabong se dá volně přeložit jako zakřivený meč a hůl. Z názvu ale nepoznáte, že umění válečníků středověké Ajutthajské říše, známé jako Siam, kombinuje boj s mečem a tradiční thajský box.
Stejně jako kdekoliv na světě, ani v jihovýchodní Asii nezávisel úspěch ve válce jen na velikosti armády, ale také na dovednostech jednotlivých vojáků. A v tom měla Ajutthajská říše, která se na území dnešního Thajska rozkládala mezi lety 1350 a 1767, výhodu. Svou armádu totiž cvičila v obávaném bojovém umění propojujícím thajský box a meč. „Když přijdete o meč, můžete přejít k thajskému boxu, který používá pěsti, nohy, kolena a lokty,“ vysvětlil v dokumentu Civilizace dávné Asie na Prima ZOOM Jira Mesamarn, který se krabi-krabongu věnuje už desítky let.
Sada zbraní
Umění siamských válečníků totiž zdaleka není mrtvé – kromě toho, že se jeho výuce věnuje v Thajsku i po celém světě mnoho škol, cvičila ho intenzivně také osobní stráž thajského krále Pchúmipchona Adunjadéta, který byl s délkou vlády 70 let jedním z nejdéle sloužících monarchů světa (zemřel v roce 2016 ve věku 88 let). Na ukázku krabi-krabongu se můžete podívat tady:
Přečtěte si také: Turista na padáku způsobil v dovolenkovém ráji blackout. Zhasnul celý ostrov
Válečníci cvičení v krabi-krabongu museli dobře ovládat několik různých zbraní. Kromě základního zakřiveného meče krabi to byl pár holí, případně jedna hůl (krabong) v kombinaci s kulatým štítem. Bojovníci také používali dvojici mečů zvaných daab současně, případně pár holí nošených na předloktí (mae sowk) a další zbraně. V boji se pěší oddíly pohybovaly v blízkosti válečných slonů, techniky krabi-krabongu ale museli zvládat i jezdci.
Umění, které přežilo zánik říše
Výuka bojových technik se často odehrávala v chrámových komplexech, jako byl Wat Phutthaisawan v Ayutthaye, někdejší metropoli Siamu, kde buddhističtí mniši vyučovali šerm a související taktiky. Chrámy tak sloužily nejen jako duchovní centra, ale i jako místa vzdělávání budoucích válečníků.
Evropa se o existenci krabi-krabongu dozvěděla nejpozději v roce 1689, kdy o něm ve svém díle Du Royaume de Siam informoval vyslanec francouzského krále Ludvíka XIV. Simon de la Loubère. O několik desetiletí později nicméně Ajutthajská říše zanikla, když v roce 1767 podlehla útoku sousední Barmy. Většina písemných památek na 400 let trvající království a jeho kulturu byla při invazi zničena, znalost krabi-krabongu ale přežila. Narazit při cestách po jihovýchodní Asii na Thajce praktikující krabi-krabong v podobě cvičení nebo rituálního tance tak není nic neobvyklého.
Zdroj: Thailand Foundation, EBSCO
Video, které jste mohli minout: Blíží se světově úspěšná reality show Asia Express. První teaser prozradí více