Zemi vládla neznámá forma života. Před 420 miliony let jsme tu měli záhadné osmimetrové organismy

Pokud byste měli to štěstí a mohli se zhruba před 420 miliony let procházet po zemi, našli byste dnešní rostliny jen v těsné blízkosti vodních toků, přičemž by vám jejich stonky sahaly maximálně po kotníky. Vaši pozornost by tak zcela určitě upoutalo něco jiného – lesy hladkých, přes osm metrů vysokých organismů o průměru kolem jednoho metru trčících jako sloupy elektrického vedení k devonské obloze.

Přečtěte si také: Jurská dálnice: Dinosauři otiskli stovky stop v pěti pruzích, v tom nejrychlejším běžel predátor

Neznámá forma života?

Jejich fosilizované pozůstatky byly objeveny v roce 1843 a už o 14 let později bylo zřejmé, že latinské pojmenování, jež jim vědci dali, tedy Prototaxites (česky rané tisy, případně pratisy), postrádá smysl. Nejednalo se o stromy, ale nebyly to ani gigantické lišejníky. Na dlouhou dobu pak převládl názor, že mohutné „kmeny“ patřily megalitickým houbám, případně úplně jiné a dosud neznámé skupině organismů.

Příroda

Jurský park v Antarktidě obývali rychlí dinosauři. Záznam jejich honičky bere dech

To potvrdil i výzkum, jehož závěry byly v lednu 2026 zveřejněny v odborném časopise Science Advances. Podle autorů studie byly 407 milionů let staré vzorky Prototaxites chemicky odlišné od soudobých hub a strukturálně se dokonce lišily od všech známých hub. „Naše zjištění vrhá pochybnosti na příbuznost Prototaxites s houbami a spíše naznačuje, že tento záhadný organismus by bylo nejlepší přiřadit ke zcela vyhynulé eukaryotické (tedy mnohobuněčné) linii,“ uvedli autoři studie.

Jinými slovy, v případě Prototaxites jsme zřejmě narazili na neznámou formu života, která zemi kolonizovala v prvohorách (silur a devon), a která dnes již nemá žádného žijícího zástupce. „Zdá se, že se nikam pohodlně nevejdou,“ komentoval spory o zařazení Prototaxites pro časopis Scientific American botanik Matthew Nelsen.

Energetická záhada

Na Prototaxites se Matthew Nelsen a paleobotanik Kevin Boyce zaměřili už v roce 2022. Došli přitom k závěru, že se tyto organismy v tehdejším ekosystému nejspíš chovaly podobně jako houby, tedy že konzumovaly rozloženou organickou hmotu. Té bylo ale v prvohorách naprosté minimum – před 470 miliony lety ještě neexistovala půda, a ani miliony let poté nebyla vrstvička humusu silnější než jeden milimetr.

Mohlo by vás také zajímat: V pravěku trval den 23,5 hodiny, rok asi 372 dní a oceány byly teplejší, zjistili vědci

Ve světě prvotních rostlin vysokých sotva pár centimetrů přitom tyto tajemné organismy dorůstaly výšky přes osm metrů. „Jak to energeticky fungovalo, zůstává naprostou záhadou,“ uzavřela Laura Cooperová z univerzity ve skotském Edinburghu.

Zdroj: Osel.cz, Science Advances, Scientific American

Video, které jste mohli minout: Dinosauři nebyli prvními monstry pravěku. Podívejte se, jaké obludy vládly Zemi před nimi