Černobyl znovu ožívá, na obrovských polích se může farmařit. Stačí jen vybrat jednu z bezpečných plodin
Od havárie v jaderné elektrárně Černobyl uplynulo téměř čtyřicet let. Všechny události byly detailně zmapovány, vyšetřeny a všichni si z nich mohou vzít ponaučení. Přetrvávají však následky, jejichž symbolem se stal nejen ocelobetonový sarkofág, kterým je překryt zničený reaktor, ale také město Pripjať vyobrazené v mnoha knihách, filmech či videohrách. Co kdybychom vám ale řekli, že se příroda kolem elektrárny opět probouzí k životu a nedozírné lány polí začínají být opět vhodné pro pěstování plodin?
Následkem katastrofy z roku 1986 bylo rozptýlení obrovského množství radioaktivních částic do atmosféry. Ty následně kontaminovaly okolní půdu, vodu i vegetaci. Jenže zatímco některé izotopy se rozpadly během několika dní, jiné s poločasem rozpadu až 30 let přetrvávají v prostředí mnohem déle. Problém v tomto ohledu představuje izotop stroncium-90, protože jej rostliny snadno absorbují z půdy, a právě z toho důvodu bylo zcela vyloučeno, aby se v okolí elektrárny cokoliv pěstovalo.
Zpátky na pole
V nové studii zveřejněné odborným časopisem Journal of Environmental Radioactivity však britští a ukrajinští vědci přinášejí výsledky aktuálních rozborů půdy, které naznačují, že by byl prostor pro zemědělce bezpečný. Dávky radiace, kterým by byli pracovníci na polích vystaveni, jsou nejen hluboko pod ukrajinským bezpečnostním limitem, ale jsou dokonce nižší nežli přirozené dávky, kterým je vystaven například člověk při pobytu na horách.
Co je však ještě povzbudivější, izotop Cesium-137 s poločasem rozpadu zmiňovaných 30 let se v půdě vyskytuje v tak nízkých koncentracích, že již nebrání pěstování většiny plodin. Na testovacím poli o rozloze 100 hektarů v ukrajinské Žytomyrské oblasti vytvořili vědci jednoduchý, leč spolehlivý systém pro měření radioaktivity v půdě i schopnosti rostlin absorbovat škodlivé látky – a výsledky dokazují, že je půda kultivovatelná. Celkově je řeč až o 20 tisících hektarech, samozřejmě za předpokladu, že dojde k pečlivému plánování a výběru vhodných plodin.
Ne všechny plodiny jsou vhodné
V tomto ohledu jsou ze hry například luštěniny jako fazole, hrách nebo čočka, které pohlcují z půdy více radionuklidů a zůstávají z tohoto hlediska rizikové. Jiným plodinám, typicky obilí, slunečnici nebo bramborám, by se však mělo dařit i za stávajících podmínek bezpečně růst. Je to nepochybně i dobrá zpráva pro zemědělce, kteří o opětovném využití zasažené půdy mluví už od 90. let minulého století s tím, že se někteří skutečně vrátili a neoficiálně zde farmaří.
Čtěte také: Černobylská katastrofa zabila až 500 000 lidí. Radioaktivní mrak zasáhl i Československo
A patrně vás nepřekvapí, že vědci z aktuální studie stáli například za projektem vodky Atomik, vytvořené z vody a obilí pěstovaného právě v černobylském regionu. Podle BBC je prý výsledný nápoj chuťově velmi zajímavý, podstatné ale je, že je také zdravotně nezávadný. Tedy až na ten alkohol, samozřejmě...
Zdroj: Journal of Environmental Radioactivity, NEA, BBC
Video, které jste mohli minout: Kokain, nebo posmrkaný kapesníček? Fake news, brání se Macron a viní nepřátele Francie
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
