Einstein měl pravdu! Gravitační vlny existují – a je to přelom!

Američtí vědci poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci před téměř sto lety v rámci své všeobecné teorie relativity předpověděl Albert Einstein. Objev podle expertů otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést víc informací o vzniku vesmíru.

Gravitace neboli přitažlivost se šíří ve vlnách jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.

Chvění časoprostoru bylo dosud doloženo jen teoreticky. Vědci ze tří amerických ústavů zachytili gravitační vlny vycházející ze dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, které kolem sebe obíhaly a nakonec se spojily. Vlny byly produktem této kolize, k níž došlo 1,3 miliardy světelných let od Země. Černé díry byly zhruba třicetkrát větší než Slunce.

A málem to nevyšlo!

K vědeckému průlomu, o němž dnes vědci informovali na tiskové konferenci ve Washingtonu, došlo s využitím obřích laserových detektorů umístěných v amerických státech Louisiana a Washington. Detektory, označované zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), fungovaly synchronizovaně a dokázaly zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln. Po jejich zachycení vědci převedli signál gravitační vlny do zvukové podoby a mohli slyšet, jak se dvě černé díry spojují. Poprvé vědci vlny zachytili 14. září.

Co to pro lidstvo znamená?!

Vědci jsou přesvědčeni, že objev gravitačních vln otevírá prostor pro důkladnější sledování vesmíru, například černých děr nebo neutronových hvězd. Studiem gravitačních vln by mohlo být možné odhalit některé záhady spojené se vznikem a ranými fázemi vesmíru.

"Je to doopravdy vzrušující událost," komentoval pro agenturu Reuters objev Abhay Ashtekarm, ředitel amerického Ústavu pro gravitaci a vesmír. "Otevírá to úplně nové okno pro studium vesmíru," dodal. Podle Saula Teukolského z Cornellovy univerzity jde o jeden z největších vědeckých objevů za poslední půlstoletí.

ČTK