Proč máme dvě nosní dírky? S jednou by náš život byl katastrofální
Dvě oči, dvě uši, dvě ruce, dvě nohy. To všechno má svůj důvod a smysl. A své opodstatnění mají i dvě nosní dírky. Ve skutečnosti jde o velice aktivní, chytrý systém, který pracuje ve dvou režimech zároveň.
Mnoho lidí to neví, ale člověk většinu času nedýchá oběma nosními dírkami stejně. Jedna vždycky pracuje víc a druhá méně a po několika hodinách si to prohodí. Jestli tomu nevěříte, foukněte nosem na zrcátko. Jedno zamlžené kolečko bude menší než druhé.
Tenhle nosní cyklus je úplně normální součástí lidské fyziologie a děje se úplně automaticky. Jedna strana nosu se vždycky trochu „ucpe“, aby si sliznice odpočinula. Druhá mezitím přebere většinu proudění vzduchu. Proč? To vědcům není úplně jasné. Současná teorie je, že to pomáhá udržovat nosní sliznici hydratovanou, funkční a chráněnou. Což dává smysl; denně nám nosem projdou tisíce litrů vzduchu, které se tam filtrují, zvlhčují a ohřívají.
Nesymetrický čich
Zajímavé je, že nosní cyklus neovlivňuje jen dýchání, ale i čich. V roce 1999 to experimentálně prokázal neurovědec Noam Sobel. Když proudí vzduch jednou nosní dírkou pomaleji, mají pachové molekuly víc času rozpustit se v hlenu a navázat se na čichové receptory. Výsledkem je, že je každá nosní dírka citlivější na trochu jiné typy vůní. Rozdíly jsou sice malé, ale mozek s nimi dokáže skvěle pracovat a vytvořit tak daleko bohatší čichový obraz, než by bylo možné jen s jedinou nosní dírkou.
Čtěte také: Comeback odepsaného média: Cédéčka mají nečekané spasitele, prodej dokonce vzrostl
Dvě dírky jsou pro nás zásadní taky z pohledu orientace. Podobně jako mozek porovnává drobné rozdíly v tom, kdy zvuk dorazí k levému a pravému uchu, dokáže bleskově porovnat i množství pachových molekul v každé nosní dírce. Díky tomu pak lépe poznáme, odkud vůně nebo zápach přichází. S jednou dírkou zacpanou už to zdaleka nejde tak dobře.
Jedna díra by byla nepraktická
Z evolučního hlediska je vysvětlení vlastně prosté. Lidské tělo je bilaterálně symetrické, tedy jako by bylo sestavené ze dvou stran. A pokud něco funguje a nepředstavuje problém, není důvod to měnit.
Jedna velká nosní díra by naopak přinesla hned několik potíží. Stačilo by drobné nachlazení, alergie nebo trocha usazených nečistot, které vyvolají zvlhčení sliznic a ucpání nosu, a člověk by byl odkázaný na dýchání ústy. Což znamená, že by přišel o filtraci vzduchu, zvlhčení, zahřívání a ještě by mu hrozilo vyšší riziko infekcí. Pro společenský druh, který dlouho neměl ani antibiotika, ani výkonné nosní kapky, by to znamenalo katastrofu.
Zdroj: The Conversation, Scirp.org, Science.org
Video, které jste mohli minout: Vánoční zázrak, radují se ošetřovatelé. Zachránili klokaní mládě, matka ho nechala napospas
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
