1. června 2021 01:00

Život s duchy: Proč jsou pro nás důležití i dnes?

Duchové odedávna pomáhali lidem snášet život, mnohdy plný těžkých ran. A víra nejen v duchy může pomoci lépe se orientovat i v dnešním světě. Nevěříte?

V buddhistickém učení se obvykle jedná o neklidné duše, jež se po smrti nadále toulají mezi lidmi, a až rituální zabití je může vysvobodit z pasti polo-bytí. V celé širší oblasti jihovýchodní Asie, v níž je ve větší či menší míře buddhismus vyznáván, nalezneme specifika týkající se víry v duchy.

Věřící rozlišují dobré a zlé duchy. Zatímco z těch zlých převládají obavy, neboť jim jsou přičítány nemoci a různé tragédie, dobří duchové se pochopitelně starají o ochranu a léčení; o to bizarněji však působí zjištění, že je možné se na ně napojit pomocí tělesných modifikací (např. piercingu) a sebepoškozování. I mezi buddhistickými školami tedy můžeme narazit na přesvědčení a chování, jež má do naší idealizované verze jógínské čistoty daleko a v lecčem se podobá spíše sektářství.

Bohatá mytologie

Z jiného pohledu lze říci, že duchové jsou prostředkem, díky němuž se utvrzujeme o svém lidství. Co nám totiž lépe pomůže definovat to, co jsme, než vymezení se vůči tomu, co nejsme? Tradice uctívání rozličných bytostí je v asijských naukách hluboce zakořeněna a staré (nejen) buddhistické texty hovoří třeba o polobožských bytostech povětšinou laskavé povahy (jakšové), hadích lidech (nága) či krvelačných démonech (rákšasa), které v tamější mytologii plní různé funkce.

Jedná se o zřejmý důkaz toho, jak důležité bylo pro naše předky převedení složitých myšlenkových konceptů do praktické a uchopitelné podoby, k níž je možné se vztáhnout. Příběhy o ochráncích, démonech, sluzích či poslech, kteří mají navzdory své provázanosti s určitými zvířecími druhy zřetelně lidské vlastnosti, umožňují materializovat komplexní abstraktní pochody lidské mysli i reálného světa. Víra v duchy, neklidné duše bloumající napříč sférami bytí, do těchto snah o pochopení toho, co nás přesahuje, jednoznačně patří.

Hlad a závislost

O tom, že zdánlivě čistě náboženská sféra duchů má přesah do současné vědy, a dokonce i každodenního života, nás může přesvědčit kanadský lékař maďarského původu Gabor Maté. Ten se ve svých dílech zaměřuje na řadu klinických problémů, z nichž stojí za pozornost především téma závislostí. Jejich rozvoj Maté spojuje s traumatickými událostmi v dětství, kvůli nimž člověk trpí po zbytek života jakousi nedosyceností: neustálou potřebou nezdravě a uměle naplňovat určité své potřeby, avšak tuto černou díru v duši není nikdy možné naplnit. To podle Matého trefně koresponduje s tzv. sférou hladových duchů, jednou ze šesti dimenzí buddhistického konceptu znovuzrození (samsáry).

V této říši se objeví ti, kteří jsou v předchozím životě chamtiví, a za své skutky jsou potrestáni skutečně velmi přísně – obvykle je jejich utrpení znázorňováno v podobě bytostí s malými ústy, úzkým hrdlem a obrovským žaludkem, který se nikdy nepodaří naplnit. Bez ohledu na to, kolik toho takový hladový duch spořádá, má stále hlad. Obdobně se i člověk propadající závislostem snaží prostřednictvím různých látek či činností dosytit, jedná se však o marnou činnost. Psychiatrické téma závislostí má tedy podle Matého s hladovými duchy leccos společného.

Odsuzovaná lakota

V buddhistické a taoistické tradici mají hladoví duchové speciální místo. Zatímco obyčejní duchové jsou projevem jakéhosi života po životě, představují tedy posmrtnou formu bytí vyskytující se zcela běžně, hladoví duchové se rodí z extrémních případů – například z násilné smrti celé rodiny či jako důsledek zřeknutí se svých předků. Právě odmítnutí vlastních předků je ve východní tradici považováno za mnohem větší hřích nežli v naší kultuře.

Často se též v buddhistické tradici vyskytují příběhy o lakomých lidech (překvapivě často ženách), kteří se nechtějí s bližními podělit o jídlo. Stejně tak i další nežádoucí chování jako přílišná touha, hněvivost, násilné či sexuální zločiny mohou vést ke znovuzrození jedince jakožto hladového ducha. Mytologicko-náboženská tradice tak dává čitelný návod na správný život, díky němuž se můžeme vyhnout tomuto velmi znepokojivému trestu.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Prima ZOOM, které najdete na stáncích.

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom