Divoký dokumentární svět na Prima ZOOM!

20. 6. 21.00 – Bizarní jídla s Andrewem Zimmernem (New York)

Andrew Zimmern je známý americký kuchař a kritik jídel. Jeho zálibou je cestování do různých koutů světa, v nichž poznává kulturu ochutnáváním místních specialit, a to nejen v luxusních restauracích, ale i v tržních stáncích či domácnostech obyčejných rodin. Cílem jeho cest jsou většinou exotické destinace. V další epizodě se však Andrew nevydává nikam daleko – navštěvuje své rodné město, New York. Při procházkách se mu vybavují vzpomínky na dětství a na vlastní kulinářské začátky. Andrew se rozhodne navštívit své oblíbené lahůdkářství Carnegie, které se zaměřuje na přípravu speciálních sendvičů. Lahůdkářství Carnegie je oblíbené i u řady newyorských osobností z oblasti kultury. Následuje návštěva restaurace Jewel Bako, jejíž specialitou je příprava sushi a pokrmů z mořských tvorů na všechny způsoby. Andrew se sejde také se svým přítelem a kolegou Anthonym Bourdainem a společně se vydají ke stánkům pouličních prodejců jídel. Ochutnají tak pochoutky kuchyní z různých států, nejvíce je zaujme koktejl Cevice z mořských plodů. Andrew se na závěr své newyorské výpravy setkává se svým kamarádem z dětství, Clarkem, a spolu se vydávají do restaurace v Čínské čtvrti. Její speciální menu tvoří medúza i mořská okurka. Se scenáristou Peterem Elkoffem se Andrew ještě vydá na trh ve čtvrti ruských přistěhovalců, kde ochutnají různé druhy ruských salámů a uzenin. Dobrou chuť!

21. 6. 22.00 – Hvězdné tlapky: Zvířecí superstar

Veselý a velice zábavný film nabízí pohled do šaten v boudách a maskéren v pelíšcích – zákulisí okouzlujícího světa zvířecích superstar a jejich oddaných trenérů. Je to nebezpečně konkurenční prostředí, které bývá stejně nekompromisní pro zvířecí i lidské hrdiny. Tito psi a tyto kočky věnují stejný čas přípravám a tréninku jako Cruise nebo Pitt. Ke všemu přistupují metodicky. V Hvězdných tlapkách uvidíte celý proces, jak probíhá od zajištění vystoupení, přes výcvik a zkoušení až po akci, kdy se rozsvítí světla reflektorů a zvířecí superstar konečně dostanou příležitost zazářit před kamerami.

22. 6. 21.00 – Život v Alpách

Během posledních pěti tisíc let lidstvo obydlelo všechny přístupnější oblasti Evropy. Ale přímo v jejím srdci, v nejvyšších částech Alp, se ukrývá svět podobný tomu našemu. Je to svět, ve kterém se vzácným druhům podařilo přežít dramatické klimatické výkyvy, lidské průzkumné výpravy a nyní i nápor hromadné turistiky. Alpy se staly domovem zvířat a rostlin s úžasnou schopností přežití v takových podmínkách, v jakých se jiným – včetně člověka, nedaří. Pro ně se však život v Alpách stal realitou všedního dne.

23. 6. 20.00 – Letečtí stíhači v boji (Nejslavnější letecké souboje světa – 1. část)

Po vypuknutí první světové války se na nebi evropských bojišť objevily první letouny. Zprvu sloužily jako pozorovací stroje, brzy ale piloti na sebe začali při letu střílet. To, co byly zprvu pouhé souboje pistolemi a puškami, se po vynálezu synchronizace kulometu s vrtulí stalo nelítostným bojem na život a na smrt. Tato doba znamenala pro piloty získávání prvních bojových zkušeností a na nebi se objevila první letecká esa. To byli piloti, kteří měli na svém kontě pět sestřelených protivníků. V roce 1917 vstoupily do války USA a jejich letci se na strojích Spad 13 začali utkávat s nepřáteli. Uslyšíte vyprávění legendárního amerického leteckého esa Eddieho Rickenbackera. Ten dosáhl 26 sestřelů nepřátelských strojů. Do druhé světové války Američané vstoupili se skvělou stíhačkou P-51 Mustang. Jejich piloti se s těmito stroji začali utkávat s německými protivníky na letounech ME 109 Messerschmitt. Veterán těchto bojů, Clarence „Bud“ Anderson, vzpomíná na svůj souboj, který absolvoval 27. 5. 1944. Anderson během druhé světové války sestřelil 16 nepřátelských strojů. Vypuknutí války v Koreji přineslo na nebe souboje proudových stíhaček. Američané se snažili protivníkům na MiG-15 čelit s jejich F-86 Sabre. Dne 2. 10. 1952 došlo k souboji pilota Fredericka „Boots“ Blesseho s několika nepřátelskými piloty. A v dalším pokračování za týden se seznámíme s těmi největšími novodobými leteckými esy.

23. 6. 21.00 – Churchillovi zrádci

Ve chvíli, kdy se američtí vojáci vařili zaživa v olejnatých vodách Pearl Harboru a jejich britští spolubojovníci padali pod bajonety na březích Malajsie, šokující pravda o těchto útocích zůstávala tajemstvím. Ať už šlo o letadla, jež potopila americkou Tichomořskou flotilu, nebo výzvědnou službu, která umožnila katastrofické dobytí Singapuru, mnoho z mozků plánujících tyto útoky vůbec nepatřilo Japoncům. Američtí a britští vojáci ani jejich spojenci netušili, že byli zrazeni svými vlastními lidmi. Část britských aristokratů a důstojníků byla špióny ve službách japonského císařství. Cena za jejich zradu byla obrovská. Pád Pearl Harboru znamenal konec americké pověsti o nenapadnutelnosti. Ztráta Singapuru znamenala začátek zániku britského impéria. Dokument Churchillovi zrádci poprvé odhaluje, jak to bylo.

24. 6. 21.00 – Ráj tučňáků

Kousek od pobřeží Austrálie najdeme fantastický ostrov přezdívaný Ráj tučňáků. Malá vápencová výspa pevniny mezi vlnami je domovem velkého množství rozmanitých druhů. V jedinečném prostředí žije nejmenší tučňák, ale i největší pelikán na světě. Tito fascinující ptáci se rozhodli udělat z Ráje tučňáků mateřskou školku v přírodě, kde vychovávají své mladé. Ale proč se tolik různých druhů soustředí právě na tomto místě? A podaří se jim tady vzhledem ke stále křehčímu ekosystému přežít?

25. 6. 20.00 – Charles Darwin a strom života

Nejoblíbenější přírodovědec na světě, Sir David Attenborough, představuje svůj osobní pohled na Darwinovu teorii evoluce a vysvětluje, proč má v dnešní době důležitější roli než kdykoli předtím. Snímek Charles Darwin a strom života je překrásně natočenou oslavou vizionářství a génia muže, který přišel s tezí, jež jednou provždy změnila smýšlení celého světa. A nejen to! Charles Darwin a strom života jsou oblíbeným tématem přírodovědce a televizního moderátora, jenž už několik desetiletí stojí v čele veškeré přírodovědecké televizní tvorby.

25. 6. 22.00 – Jak se stavěla starověká města (Řím)

Řím je první světové velkoměsto. Už před 2000 lety dosahoval počet jeho obyvatel jednoho miliónu, možná i o něco více. Toho se všem ostatním městům podařilo dosáhnout až po 18 stoletích. Ukážeme, jak v tak obrovském městě lidé žili a jak fungovalo v době, kdy nic z moderních prostředků, které máme dnes k dispozici, ještě neexistovalo. Augustus, který se stal vládcem Říma v roce 31 př. n. l., sestavil soubor pravidel pro život města. Vyhlašoval také sčítání obyvatelstva – „censum populi“ – které došlo až k číslu 1,5 miliónu jedinců. Řím stejně jako Athény byl postaven na občanech. V roce 753 př. n. l., když byl založen, to byla ještě pouhá polis, a tak to zůstalo celých 500 let. Když přišli první římští císaři, stavěli si paláce a zvelebovali město. Ve městě byla velká hustota obyvatelstva, proto se stavělo do výšky. Bylo zde fórum, náměstí, obchody a domy pro obyvatelstvo. Tyto „činžáky“ byly nejednou krásně zdobené a některé měly i tekoucí vodu! Ta se nacházela i v četných kašnách, které budovali zejména renesanční papeži. Pitná voda se přiváděla akvadukty, pýchou tehdejšího inženýrského stavitelství. První byl vybudován v roce 312 př. n. l., nakonec jich bylo ve městě jedenáct. Na květinovém trhu Campo dei Fiori stálo Pompeiovo divadlo, obyvatelé dostávali zdarma jídlo, později i olej a určitý příděl masa na osobu a měsíc. Na skládkách lze dodnes najít obrovské množství fragmentů amfor, které měly v té době široké použití.

Řeka Tibera, dnes spoutaná hrázemi a nábřežími, se často vylévala z břehů a způsobovala záplavy. S neustálou expanzí Říma a s rozšiřováním obchodu došlo k vybudování centra pro zásobování a obchodování v Ostii a později, za vlády císaře Claudia, i umělého přístavu Portus při ústí Tibery. V obrovském přístavním komplexu mohlo kotvit až 500 lodí, přesto byl později, za vlády císaře Traiana, ještě rozšířen, včetně kanálů, které zároveň chránily město před záplavami. Mohutná „cloaca maxima“, odvodňovací stoka, jeden z nejstarších kanalizačních systémů na světě, vedla ze severu na jih a byla dlouhá 1,5 km. Dřevěné bednění sloužící jako výztuž betonových stropů stoky se zachovalo dodnes. Později byla stoka zapomenuta a ucpána, až v 16. století byl nad ní vybudován nový kanál, aniž by stavitelé o tom původním věděli. Od 2. století se v Římě masivně prováděly kremace a kvůli nedostatku místa byla budována kolumbária pro urny. Kolumbária bývala krásně vyzdobena a urny bohatých občanů byly často z alabastru. Město podporovalo, a v některých případech dokonce nařizovalo imigraci, aby byl dostatek pracovních sil a odborníků. Byl vytvořen hasičský sbor čítající sedm kohort, z nichž každá měla 1000 mužů, zvaných vigili. Ti sloužili i jako policie. Celkem chránilo obyvatelstvo Říma na 20 000 mužů. Vigili dostali příležitost ukázat své schopnosti při velkém požáru, který vypukl v roce 64 n. l., za dob vlády císaře Nerona, který byl z jeho založení dokonce obviněn. V následujících stoletích Řím postupně upadal a počet obyvatel klesal. V 6. století zde žilo pouhých 30 000 lidí. Přesto se Řím stal inspirací pro všechna budoucí velkoměsta světa.

25. 6. 23.00 – Krvavé příběhy Evropy (Vraždy)

Historička specializovaná na období Tudorovců, doktorka Suzannah Lipscomová, a novinář Joe Crowley spojili síly ve snaze prošetřit tři nejzáhadnější vraždy v dějinách Evropy. Jak to, že legendární hunský bojovník Attila zemřel po vlastní svatební noci? Je pravda, že Richard III. zabil své vlastní synovce v londýnském Toweru? A kdo stál za smrtícím útokem ve stylu mafie, který připravil o život Juana Borgiu – syna kmotra Říma, papeže Alexandra VI.?

26. 6. 22.00 – Sport očima vědy I (Elitní atleti)

V další části budeme analyzovat sportovní výkony nejlepších světových atletů. V rámci testu vědci zkoumají, jak rychle je schopen obránce amerického fotbalu zareagovat na útočníkovu přihrávku a připravit ho o míč. Celá akce trvá něco přes jednu sekundu, ovšem úspěch obránce záleží na délce přihrávky, která je útočníkovi určena. Vědci posuzují, zda na hráče více působí pomalý úder těžkého předmětu či rychlý úder lehkého předmětu. Pomocí testů na zápasnících sumo, kteří představují těžký předmět a za asistence wrestlera Rampage Jacksona, se vědcům podaří potvrdit platnost druhého Newtonova zákona, který říká, že výsledná síla je ovlivněna akcelerací a je prokázáno větší silové působení u rychlého úderu lehkého předmětu. Odražení a výskok hrají velkou roli u basketballu, kde hráči musí být schopni tzv. zavěsit koš ve velkém výskoku. Tým vědců pomocí testu odhalí, že nejlepší basketbalisté se dokážou odrazit a vyskočit až do výšky 127 cm. Do délky jsou pak schopni dokonce přeskočit na šířku klasické osobní auto.

26. 6. 23.00 – Sport očima vědy I (Nejzajímavější experimenty)

Dále se podíváme na vnější neovlivnitelné faktory, které na sportovce při jejich výkonech působí. V roce 2001 se baseballovému odpalovači Randymu Johnsonovi stal moment, ke kterému nikdy jindy v historii baseballu nedošlo. Randy odpálil míč, který ale úplnou náhodou zasáhl prolétajícího ptáka. Náš tým vědců se pokusí tuto událost zrekonstruovat, šance na úspěšné zopakování tohoto střetu je 1 ku 19 miliardám. K pokusům vědci využívají speciální zařízení, které vystřeluje baseballové míče, a místo skutečných živých ptáků využívají mrtvá kuřata. Ani po 200 pokusech se jim nepodaří střet zopakovat. Častým mýtem v oblasti sportu je domněnka, že sportovci by se před samotným výkonem měli vyhýbat sexu. Vědci proto přizvou ke spolupráci šampiona v těžké váze a testují a porovnávají jeho výkonnost a hladinu testosteronu v jeho krvi po týdnu sexuální abstinence s výsledky po noci, kterou strávil se svou manželkou. Ukáže se, že sex nemá na výsledky naprosto žádný vliv.