Češi ví, jak zachránit téměř vyhubené nosorožce. A tohle je plán, jak na to!

Pomocí kmenových buněk chce mezinárodní tým vědců zachránit před vyhynutím severní bílé nosorožce. S odvoláním na berlínský Leibnitzův ústav o tom dnes informovala agentura DPA. Poslední tři jedince tohoto poddruhu žijící v africké rezervaci vlastní zoologická zahrada z Dvora Králové nad Labem.

Vedoucí komunikace a mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal dnes ČTK informoval, že první výzkumy kmenových buněk získaných ze severních bílých nosorožců už byly zahájeny. "Úplný záchranný a výzkumný plán bude zveřejněn v roce 2016," uvedl Stejskal. Doplnil, že genetický materiál z více než desítky severních bílých nosorožců je uchován v genetických bankách v Berlíně a v kalifornském San Diegu.

V keňské rezervaci Ol Pejeta žije samec Súdán, samice Nájin a její dcera Fatu od roku 2009. Čtvrtý jedinec převezený do parku z královédvorské zoo, samec Suni, uhynul stářím loni na podzim.

V polovině loňského prosince pak zemřel v zoologické zahradě v San Diegu na rakovinu samec Angalifu. Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové letos v červenci. Angalifuovu družku z americké zahrady Nolu utratili na konci letošního listopadu; jednačtyřicetiletá samice trpěla řadou nemocí souvisejících s jejím vysokým věkem, včetně artritidy.

Druh bezprostředně ohrožený vymřením chtějí nyní vědci zachránit pomocí takzvaných indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSV), což jsou laboratorně připravené kmenové buňky. Zatímco původní buňka, z níž iPSV vznikne, má už určen svůj buněčný osud například jako součást kůže, z iPSV mohou vědci vytvořit jakoukoli buňku v těle jedince, tedy i vajíčko či spermii.

Pohlavní buňky pak vědci chtějí použít k umělému oplodnění, přičemž plod by měla odnosit náhradní matka, například samice jižního, tedy méně vzácného poddruhu bílého nosorožce.

Buněčná technika je podle vědců posledním možným způsobem záchrany severních bílých nosorožců, kteří se už přirozenou cestou rozmnožit nedokážou. Kromě německého Leibnitzova ústavu se na projektu budou podílet také odborníci ze San Diega a ze zoologických zahrad ve Dvoře Králové nad Labem a z vídeňském Schönbrunnu. Nedávné konference ve Vídni, která se týkala možnosti záchrany nosorožců pomocí iPSV, se účastnil i japonský vědec Katsuhiko Hajaši, kterému se z kožních buněk podařilo vypěstovat celou myš.

Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo v důsledku útoků pytláků už jen 15 zvířat. Nyní jsou to již jen tři.

ČTK