Sloní noha: Podivná fotka z podzemí Černobylu vznikla 10 let po katastrofě

Roztavený pozůstatek radioaktivního materiálu, známý jako „sloní noha“, byl ještě nedávno dostatečně nebezpečný, aby zabil každého ve své blízkosti. I když jeho energie v průběhu desetiletí ustupovala, stále vydává teplo a v ruinách elektrárny straší nebezpečnou úrovní radiace.

The molten radioactive core after the Chernobyl accident, known as the "Elephant's foot." pic.twitter.com/MCF36caqP8

— History Photographed (@HistoryInPics) December 30, 2015

Kudy teklo palivo

Ona sloní noha je ve skutečnosti hrouda koria, tedy směs uranu, grafitu, betonu a písku, která vznikla během černobylské jaderné katastrofy. V časných ranních hodinách 26. dubna 1986 byl reaktor číslo 4 v jaderné elektrárně V. I. Lenina poblíž ukrajinského města Pripjať během rutinního bezpečnostního testu vystaven prudkému přepětí. To způsobilo, že se uranové palivové tyče v chladicí vodě přehřály a generovaly obrovské množství páry a tlaku. Došlo k obří explozi, po níž vzápětí následoval druhý výbuch, který vyvrhl radioaktivní materiál do atmosféry a zabránil přístupu chladicí kapaliny do reaktoru.

Vzniklo při tom dost energie na to, aby se roztavila aktivní zóna reaktoru i tyče jaderného paliva. Vzniklé peklo produkovalo roztavený materiál, který proudil jako láva a emitoval smrtící úroveň ionizujícího záření. Jak se katastrofa zhoršovala, radioaktivní láva prorazila otvor mezi ocelovými nosníky a betonem pod reaktorem a stekla do podzemí, kde se nakonec ochladila a ztvrdla.

Krátce po katastrofě hrouda chladnoucího koria vyzařovala přibližně 10 000 rentgenů ionizujícího záření za hodinu. Podle časopisu Nautilus je to smrtelná dávka odpovídající milionům rentgenových snímků hrudníku.

Muž na snímku

Možná se ptáte, kdo je muž stojící na fotografii hned vedle sloní nohy? Jde o Artura Kornějeva, kazašského jaderného inspektora s černým smyslem pro humor, který přišel do Černobylu krátce po nehodě. Měl zde na starosti hledání uniklého paliva a měření úrovně radiace v útrobách Černobylu.

Jeho nejslavnější snímek vedle sloní nohy byl pořízen v roce 1996, více než 10 let po katastrofě. V té době sloní noha emitovala přibližně 10 procent původní radiace. I tato úroveň by mohla způsobit těžkou nemoc z ozáření, pokud byste stáli poblíž déle než 5 minut. Rychlé nastavení fotoaparátu a cvaknutí spouště ale zřejmě netrvaly tak dlouho, aby měly na zdraví fotografa zásadnější vliv.

Fotografie sloní nohy je zrnitá, zkreslená a zdánlivě přeexponovaná. Nemůže za to špatná kvalita fotoaparátu ani nějaký filtr, je to způsobeno vlivem radiace na vyvolávání filmu. „Sovětské záření je nejlepší na světě,“ žertoval o okolnostech pořízení snímku Kornějev.

Zdroj: Nautilus