Odpovědi na všechny důležité otázky o blescích: Jak přesně zabíjejí a kde jich je nejvíc?

Pokud máte pocit, že o blescích víte úplně všechno, tenhle článek vás možná přesvědčí o opaku. A doplní vám všechny důležité znalosti...

1. Jakou má blesk teplotu?

Technicky vzato je blesk proud elektrických částic a nemá vlastní teplotu. Ta vzniká až v důsledku odporu, který těmto částicím kladou nejrůznější předměty a materiály. Čím horší vodič přitom stojí blesku v cestě, tím vyšší teplota se vytváří. Vzduch je rozhodně dost špatný vodič, díky čemuž se při průchodu blesku rozžhaví na teplotu až 27 800 ℃ – to je mimochodem pětinásobek teploty na povrchu Slunce. Když blesk udeří do stromu, změní se veškerá voda v páru, takže strom může doslova explodovat, případně se může odtrhnout část kůry.

2. Může blesk udeřit dvakrát do stejného místa?

Rozšířená představa, že blesk nikdy neudeří dvakrát do stejného místa, je mýtus. Existují místa, typicky třeba výškové budovy, zasažené bleskem v desítkách i stovkách případů. Například do mrakodrapu Empire State Building v New Yorku udeří blesk v průměru 23krát za rok. Není také výjimkou, že jeden blesk udeří do několika míst zároveň.

3. Jak dlouhý je vlastně blesk?

Blesky mohou dosahovat délky až 150 kilometrů při relativně malém průměru kolem tří centimetrů. Je to méně, než by odpovídalo fotografiím zachycujícím výboj blesku, což lze připsat na vrub nedokonalého fotografického zobrazení.

4. Kde je na Zemi nejvíc blesků?

Primátem v počtu blesků se podle Guinnessovy knihy rekordů pyšní lagunové jezero Maracaibo ve Venezuele, které je místem výskytu meteorologického fenoménu zvaného Catatumbo lightning. Jde v podstatě o permanentní bouři trvající kolem 260 dnů v roce, během níž se objeví až 30 blesků za hodinu. Fenomén dostal svůj název podle řeky Catatumbo, která se do laguny vlévá. Prakticky bez blesků je naopak Antarktida nebo vody Severního ledového oceánu. A zatímco na 1 km2 v České republice připadnou pouze tři blesky ročně, v Demokratické republice Kongo je to 70 blesků na km2 za rok.

5. Může existovat hrom bez blesku?

Hrom a blesk jsou jen dva průvodní znaky téhož jevu, přičemž se dá říct, že hrom je něco jako „zvuk blesku“. Mimochodem hrom může být slyšet až na vzdálenost 15 kilometrů, což vede k tomu, že si ho lidé s konkrétním bleskem přímo nespojí.

6. Jakou má blesk energii?

Elektrické napětí blesku může dosáhnout deseti až 50 milionů voltů s proudem až 50 000 ampér. Průměrná energie jednoho blesku je 250 kilowatthodin.

7. Kolik lidí zemře na zásah bleskem?

Není to zase tak málo. Podle údajů Českého statistického úřadu se v České republice v desetiletí 2010–2019 stalo obětí blesku šest lidí – vždy po dvou v letech 2015, 2016 a 2017. Celosvětově ale mohou blesky každoročně za smrt až 24 000 lidí, přičemž počet úmrtí se zvyšuje v chudších zemědělských oblastech. Zatímco Spojené státy v důsledku úderu blesku ročně ztratí 0,3 člověka na milion obyvatel, v Indii jsou to dva lidé na milion obyvatel, v Zimbabwe 20 lidí na milion obyvatel a v Malawi dokonce 84 lidí na každý milion obyvatel. Co se na první pohled zdá jako velká čísla, není nic ve srovnání s celkovým počtem blesků. Každý rok totiž planetu zasáhne v průměru 1,4 miliardy výbojů, takže kdyby každý z nich zasáhl člověka, přestalo by lidstvo do pěti let existovat.

8. Jsou známy případy hromadných úmrtí po zásahu blesku?

Ano, k nejhorší takové události došlo 8. prosince 1963, když blesk zasáhl levé křídlo letadla společnosti Pan American při letu z Portorika do Filadelfie. Výboj zapálil palivo v křídle a způsobil výbuch, přičemž se část křídla odtrhla. Letadlo se následně zřítilo a v jeho troskách zahynulo všech 81 cestujících a členů posádky. Podobné tragédie se nevyhnou ani zvířatům. Jediný úder blesku dokáže zabít celé stádo dobytka – například v roce 2009 to bylo 16 krav ve Skotsku, v roce 2008 52 telat v Uruguayi nebo v roce 2008 11 krav v Německu. Smutný rekord v tomto směru drží Utah, kde v roce 1939 zemřelo 835 ovcí poté, co do stáda uhodil blesk.

9. Jak může blesk zabít?

Blesky dokážou zabít hned několika způsoby. Přímý zásah blesku není tak častý, zato je nejvíce smrtící. Častější je postranní výboj, při kterém ze zasaženého vysokého objektu – nejčastěji stromu – přeskočí část energie. Zasažený člověk je přitom obvykle méně než 50 centimetrů od sloupu nebo právě stromu, pod kterým hledá útočiště před bouřkou. Energie blesku se také mnohdy na velké vzdálenosti šíří kondukcí pomocí drátů, kabelů nebo jiných kovových předmětů. Pokud blesk udeří v místě, kde je pod zemí nějaký kabel nebo kovová trubka vedoucí do domu, mohou být nebezpečné i sprchy, pevné telefonní linky nebo okna a dveře.

Zřejmě nejvíce úmrtí a zranění má ale na svědomí pozemní proud, kdy se energie blesku po úderu do stromu nebo jiného předmětu šíří po povrchu nebo těsně pod ním. Proud do těla vstupuje v místě, kde se dotýkáte země blíže k místu úderu blesku, a tělo opouští kontaktním bodem, který je vzdálenější. Čím kratší cestu tělem mu nabídnete, tím menší škody napáchá. Takže je nebezpečné si lehat nebo být na všech čtyřech, zato se doporučuje dát chodidla k sobě a dřepnout si na paty.