Co dělá dlouhodobé pití alkoholu s lidským mozkem? Klíčová je hranice osmi drinků týdně
Krátkodobé účinky vlivu alkoholu na naše tělo asi známe všichni. Po několika drincích už není tak snadné chodit rovně, sáhnout si na nos nebo srozumitelně artikulovat. Co se ale děje v mozku, když člověk pije alkohol pravidelně a po delší dobu? Nová studie z Brazílie ukazuje, že následky mohou být mnohem vážnější a zanechávají trvalé stopy, které vedou až k dřívější smrti.
Tým vědců z Lékařské fakulty Univerzity v Sao Paulo analyzoval téměř dva tisíce vzorků mozků zesnulých lidí s nejrůznější historií pití alkoholu – od abstinentů až po alkoholiky. Výsledek? U lidí, kteří pili osm a více alkoholických nápojů týdně (což ve skutečnosti není pro někoho žádná velká míra), se projevila o 133 procent vyšší pravděpodobnost tzv. hyalinové arteriolosklerózy, tedy poškození drobných cév v mozku, které ovlivňují krevní zásobení a funkci nervových zakončení.
Plíživé problémy
„Zjistili jsme, že časté pití přímo souvisí s poškozením mozku, což může vést mimo jiné k dlouhodobému zhoršení paměti i celkového myšlení,“ uvedl v prohlášení pro portál American Academy of Neurology jeden z autorů studie Alberto Fernando Oliveira Justo. Nemusí to však být pouze aktivní konzumenti alkoholu, u nichž se popisované riziko nejrůznějších onemocnění zvyšuje. I lidé, kteří se ze závislosti vyléčili, musí počítat s rizikem až o 90 procent vyšším nežli u abstinentů s tím, že v bezpečí nejsou ani konzumenti sedmi a méně alkoholických nápojů týdně. U nich je riziko oproti lidem, kteří alkohol nepožívají, až o 60 procent vyšší.
Čtěte také: Konzumují zvířata alkohol záměrně? Podle nového výzkumu může být všechno úplně jinak
Další znepokojující nález se pak týká proteinů tau, resp. jejich spletení, což je klíčový ukazatel Alzheimerovy choroby. Ačkoliv by bylo nutné další dokazování, alkohol může tomuto závažnému onemocnění napomoci propuknout, a i to by měl vzít člověk do úvahy před tím, než se napije. Bývalí častí konzumenti alkoholu navíc měli v průměru nižší objem mozku, horší kognitivní schopnosti a tito lidé umírali rovněž s odkazem na průměr o 13 let dříve nežli abstinenti.
Vědci nicméně upozorňují, že se jedná o průřezovou studii, která je založená na jednorázovém sběru dat. Ze studie zveřejněné odborným časopisem Neurology nevyplývá, jestli poškození mozku způsobil pouze alkohol, nebo zda mohly roli sehrát i další faktory. Přesto výsledky zapadají do stále rozsáhlejší množiny důkazů, že alkohol jednoduše není pro mozek dobrý, a to nejen krátkodobě, kdy se může zdát alkoholové opojení spíše jako legrace, ale zejména v dlouhodobém horizontu.
Zdroj: American Academy of Neurology, Neurology
Video, které jste mohli minout: Klíšťat v Česku přibývá: Aplikace ukazuje, kde je jich nejvíce. Lidé je mohou i nahlašovat
Adam Vala
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
