5 důvodů, proč obezita zhoršuje nemoc COVID-19

Pandemie virového onemocnění zcela zastínila pandemii obezity. V České republice je zhruba 1,5 milionu obézních lidí, což je 23 procent dospělé populace. K tomu je nutno připočíst dalších 30 procent obyvatel s nadváhou, což v celkovém součtu činí kolem 2 700 000 lidí.

Toto číslo samo o sobě by bylo alarmující i bez COVIDu-19, jenže obrovský nárůst práce na home office spolu s uzavřením naprosté části volnočasových aktivit vede k tomu, že „spalování tuků“ sportem ustává. Jsou zavřené posilovny a fitcentra, muži si nezahrají fotbálek či nohejbal a dámy či dívky nepůjdou na své oblíbené hodiny jógy nebo pilates. Co to udělá s váhou, si každý dokáže domyslet.

Obezita přímo ohrožuje zdraví lidí a v případě onemocnění COVID-19 komplikuje léčbu. Podívejte se, jak:

1. Zhoršené dýchání

Obézní člověk se zadýchává už jen tím, že nosí „kila navíc“. Onen kilogramový handicap si obézní člověk uvědomí pokaždé, když má doběhnout autobus nebo v případě nefunkčního výtahu vyjít několik pater. A protože COVID-19 napadá respirační systém, je dýchání ztíženo o to více. „Samotná přítomnost tukové tkáně v abdominální dutině mechanicky brání efektivní práci bránice a zejména dolní část plic je tak hůře ventilována,“ píše Petr Zouhar v časopise Vesmír.

2. Zhoršený průtok krve

Řečeno velmi zjednodušeně – plíce zásobují krev kyslíkem, která jej tepnami a vlásečnicemi roznáší i do těch nejmenších částí těla. Jenže pokud se tenké vlásečnice ucpou, krev jimi neproteče a nastává nedostatečné zásobení těla kyslíkem. Obéznější lidé mají prokazatelně větší problémy s větší srážlivostí krve, byť sklony k poruchám srážlivosti mohou mít vlivem genetických predispozic i lidé zcela hubení.

3. Kombinace nadváhy a dalších onemocněním

Na covid nebo s covidem? Co bylo primární příčinou úmrtí člověka, jenž zemřel s virem v krvi, ale měl za sebou i další zdravotní, život ohrožující komplikace? Nešťastné vyjádření, že se umírá s virem v těle, ale na jinou chorobu, zvedlo vlnu sarkastických postů na sociálních sítích. Podíváme-li se ale na souběh komplikací nákazou viru optikou vědy, zjistíme následující. Americká studie publikovaná na serveru www.medrxiv.org se zaměřila na 4 103 pacientů s COVID-19 v New Yorku. Téměř polovina z nich, přesně 1 999, byla hospitalizována a 445 jich dokonce skončilo na plicní ventilaci. Studie označila za nejrizikovější faktor věk a hned za ním skončila obezita. „Obezita je z hlediska hospitalizace důležitější než to, že máte vysoký krevní tlak nebo cukrovku, přestože se často vyskytují společně. A je mnohem důležitější než koronární onemocnění nebo rakovina či nemoc ledvin, ale dokonce i plicní onemocnění,“ říká v The New York Times Leora Horowitzová, která výzkum vedla.

4. Tuk brzdí imunitu

Dalším nepříjemný důsledkem obezity je, že tuk nenápadně nahrazuje červenou kostní dřeň, což snižuje imunitní schopnosti organismu. „Obezita je spojená s permanentním chronickým zánětem tukové tkáně. Tento prozánětlivý stav by podle některých názorů mohl umocňovat fatální dopady tzv. cytokinové bouře, která často stojí za konečným multiorgánovým selháním obětí koronaviru,“ vysvětluje Petr Zouhar, který se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.

5. Ve hře je i psychologie

Obézní lidé jsou si své nadváhy povětšinou vědomi a často to omlouvají genetickými predispozicemi (má to po mamince) nebo prací (mám sedavé zaměstnání) a často mohou mít pravdu. Jindy svou situaci zlehčují ve stylu rčení: až tlustí budou hubení, hubení budou studení. V konečném důsledku ale jdou k lékaři později, což někdy může znamenat, že přicházejí pozdě.

Smrtící procenta

Obezita sama o sobě je dnes už brána jako onemocnění s mnoha neblahými důsledky opotřebením kloubů počínaje a nebezpečím cukrovky konče. Jakkoliv se teď mluví zejména o nemoci COVID-19, bylo by dobré nezapomínat ani na samotnou obezitu a důsledky, které má pro naše zdraví.

Řeč čísel je v souvislosti s COVID-19 neúprosná. Podle analýzy uveřejněné v Obesity Reiews mají obézní lidé v aktuální pandemii výrazně horší vyhlídky. Znamená to, že mají o 46 % vyšší riziko, že onemocní, o 113 % vyšší riziko hospitalizace a o 74 % vyšší riziko, že při hospitalizaci skončí na jednotce intenzivní péče (JIP). A poslední číslo hrozí smrtí – obezita zvyšuje riziko úmrtí člověka, který skončil na JIP, o rovných 48 %.

„Neznamená to, že štíhlým se nic nemůže stát, je to statistika, ale u obézních je i vakcína méně účinná. Na nic nečekat a hned začít hubnout, jde o život,“ radí Jozef Čupka, praktický lékař a obezitolog v Deníku N.