Hledač pokladů našel 1000 let starý vikinský šperk. Zlatý náramek je dílem skutečného mistra

Zlato, které leželo v zemi možná víc než tisíc let, objevil amatérský hledač pokladů Ronald Clucas, když letos na jaře procházel s detektorem kovů okolí jednoho z polí na britském ostrově Man. Brzy se ukázalo, že jde o skutečný unikát.

Čtěte také: Záhada neolitického masového hrobu na Slovensku. Desítkám těl chybí hlavy

Odborníci totiž zjistili, že jde o fragment vikinského zlatého náramku, který navíc musel vyrobit nějaký nesmírně zručný zlatník. Šperk je totiž spletený z celkem osmi tenkých zlatých prutů, a to je technika, která vyžaduje mimořádnou zručnost.

Posloužil jako platidlo

„Byl to pořádný šok, když jsem tu krásnou zlatou věc objevil, nemohl jsem tomu uvěřit,“ přiblížil své pocity Clucas, který je dlouholetým členem Manské detektorové společnosti. „Zlato totiž na detektoru dává jen slabý signál, takže se těžko odhaduje, co vlastně najdete. Hledám už řadu let a našel jsem spoustu zajímavých věcí, ale zlatý vikinský šperk? To je opravdu výjimečné.“

Historie

Jedním z nejslavnějších Vikingů byla žena, která zastínila svého syna i manžela

Podle odborníků pochází náramek z doby kolem roku 1000 až 1100. Jde sice jen o fragment, ale velice dobře zachovalý, a i tak váží přes 27 gramů, což je na tak malý kousek šperku značná hmotnost. Není divu, že se podle britské legislativy oficiálně kvalifikuje jako poklad.

Podle archeoložky Allison Foxové, která vede sbírky Manx National Heritage, takové šperky ve své době plnily hned několik rolí. „Byly osobním majetkem, ukazatelem bohatství a zároveň sloužily jako platidlo.“ V době Vikingů totiž na ostrově Man fungovala dvojí ekonomika; kromě mincí se běžně platilo i tzv. hmotným kovem, tedy zlatem a stříbrem. Tento osud zřejmě potkal i nalezený náramek, protože ho někdo dvakrát rozřízl. Poprvé oddělil koncovou část, podruhé ho téměř rozpůlil.

Mohlo by vás zajímat: Fotky unikátního nálezu: 2300 let staré meče se svastikami patřily keltským válečníkům

Proč se náramek ocitl v zemi, dnes už nikdo nezjistí. Mohlo jít o skrýš před lupiči, ztrátu, ale také o rituální obětinu. „Mohl být schovaný pro bezpečí, mohl se ztratit, nebo byl možná obětován vikinským bohům,“ doplňuje Foxová. Teď se každopádně stane exponátem ve vikinské expozici Manského muzea v hlavním městě Douglas.

Zdroj: Manx National Heritage, The Jerusalem Post, BBC.

Video, které jste mohli minout: Průmyslový palác pohltila požární bouře. Podpořily ji stavební úpravy kvůli sjezdům KSČ