Jak to bylo s nacistickým vlakem plným zlata? Pravda o slavném pokladu zakopaném u Štěchovic
Bedny napěchované cennostmi i Jantarová komnata. Ty měly být součástí pokladu, který prý nacisté na konci války zakopali někde u Štěchovic. Dlouhé roky se po něm pátralo. Jenže...
Je rok 1945 a představitelé nacistického Německa už tuší, že tuhle válku nevyhrají. Během uplynulých let vyrabovali řadu památek a zkonfiskovali majetky zámožných osob. Atmosféra houstne, čas se krátí a množí se otázky: Kam to všechno ulít? Část prý naložili do vlaku, který vyrazil z Berlína směr Madrid, odkud měl náklad putovat do Argentiny. Do cílové stanice ale nedorazil. Zastavil se kousek od Prahy a 460 beden se zlatem, originálními listinami včetně smlouvy Ribbentrop-Molotov a částmi vzácných dekorací z vykradené Jantarové komnaty bylo ukryto pod zemí. Na to měl osobně dohlédnout plukovník Emil Klein z Hradišťka vedle Štěchovic. Těžkou práci odvedli zajatci z tamějšího koncentráku, kteří byli následně postříleni. Potud legenda. A teď zpět do reality.
Obec Hradišťko opravdu sloužila jako výcvikové středisko SS. Fungoval zde koncentrační tábor a mnoho vězňů bylo na konci války hromadně zavražděno. Základními kameny příběhu, který třicet let do malebné lokality nedaleko soutoku Vltavy a Sázavy přitahoval hledače pokladů a plnil média po celém světě, jsou dřevěné bedny s dokumenty. Němci na konci války do jedné ze štol, které v oblasti zůstaly po dřívější těžbě zlata, schovali archiv z kanceláře Karla Hermanna Franka. Doslechli se o tom Američané, v únoru 1946 do míst vyslali tajné agenty, vstup do štoly odminovali a 32 beden plných papírů si odvezli. Čechům materiály poskytli až po necelém měsíci, a tak se začalo spekulovat o tom, jestli si Američané náhodou něco nenechali. Všichni byli nejspíš zklamaní z toho, že tam nenašli nic zajímavějšího než stohy dokumentů.
Přečtěte si také: Československý zlatý poklad ukradli nacisté, Američané ho pak nechtěli vrátit. Kolik tun zlata se k nám dostalo zpět?
Potkali se v kriminále
Emil Klein dostal za údajné válečné zločiny 20 let a úřady čekaly, že z něj vypadne, jestli Němci v romantické rokli náhodou neukryli ještě něco. Klein se ve Valdicích potkal s Helmutem Gaenselem, který seděl za rozkrádání socialistického majetku. Kleinovy historky ho nadchly. Klein mluvil o archivu a bájil o zázračných německých zbraních, se slovy „zlato“ nebo „poklad“ ovšem vůbec neoperoval, ty si do skládačky dosadil sám Gaensel.
Ten pak po svém i Kleinově propuštění v 60. letech pustil ven vlastní verzi příběhu, která mu umožnila emigrovat do Německa. Zástěrkou pro české úřady měla být cesta na výzvědy za Kleinem. Po revoluci si při návratu do vlasti přivezl i legendu o pokladu a stal se díky tomu celebritou. Teprve v roce 2022 Helmut Gaensel přiznal reportérovi Jaroslavu Marešovi, že celý štěchovický poklad je jen výplodem jeho fantazie.
Proč vlak nevyjel
Sám si vyrobil i falešné vodítko v podobě mapy s tajemnými značkami, které do ní měl zanést Klein. Mapa zmátla Josefa Mužíka, který se vedle Gaensela proslavil jako další známý hledač bájného pokladu. Pátrání kromě nich zaměstnalo i mnoho jiných nadšenců a někteří se nejspíš nechtějí smířit s tím, že jejich úsilí bylo od počátku marné. Ostatně mýtický vlak vezoucí zlato a šperky z Berlína ani 18. dubna 1945, jak tvrdil Gaensel, dle historických údajů vyrazit nemohl. Tou dobou už se k Berlínu blížila ruská armáda a po rozbombardované železnici se nedalo projet.
Mimochodem, na to, kde je schovaná Jantarová komnata, zatím ještě nikdo nepřišel. A tak dobrodruhům stále zbývá co hledat.
Zdroj: kniha Jaroslav V. Mareš: Štěchovický poklad - konec legend
Video, které jste mohli minout: Nejdéle vězněný Čech míří na svobodu. Vocáska propustil soud po 38 letech za mřížemi