Sibiřské jezero chrání záhadnou pevnost. Její účel nikdo nezná, za pár let nenávratně zmizí

Celý komplex je 215 metrů dlouhý a 162 metrů široký, uvnitř jsou dvě hlavní nádvoří a zbytky velké centrální budovy, kolem jsou pozůstatky malých propojených dvorů a domů. Vnější zeď je postavená z cihel technikou používanou v Číně a je ohromná – u základny až šest metrů silná, vysoká devět až 12 metrů. Kdo ale tyto zdi postavil a za jakým účelem?

The Por-Bazhyn Fortress in the center of the Lake Tere-Khol, high in the mountains of southern Siberia.#travel pic.twitter.com/RIupfC9WX2

— Travel (@AmitripsTravel) March 6, 2016

Přečtěte si také: Masakr Ďatlovovy výpravy už není záhadou. Skupina šla smrti naproti

Jezero Tere-chol najdeme na jihovýchodě Tuvinské republiky v Rusku, pouhých 32 kilometrů od hranic s Mongolskem. Má rozlohu 39,1 km² a leží v tektonické kotlině v nadmořské výšce 1 300 m. V zimě tu teploty pravidelně klesají pod –45 °C a půdu v okolí tvoří převážně permafrost. Tuvinci záhadné stavby na ostrově tradičně nazývají Por-Bažin, tedy hliněný dům.

Umístění opevněného areálu na ostrově s omezeným přístupem napovídá, že mohlo jít o vojenskou pevnost. Jak ale připomínají průvodci seriálem Tajemství v ledu, který můžete vidět na Prima ZOOM, půdorys domů a ulic vojenský účel vylučuje. Zdaleka ne všechny malé místnosti a dvorky ústí na centrální náměstí a kdyby se posádka musela rychle mobilizovat, celé místo by se ucpalo a došlo by ke katastrofě. Mohlo snad jít o vězení?

Pozůstatek ujgurské říše

Archeologové odhadovali, že areál je starý nejméně 1 000 let. V roce 2020 ale objevili hluboko v základech tajemného sídla dobře zachovalý dřevěný trám. Protože věděli, že v roce 775 stouplo významně množství radioaktivního uhlíku C-14 v atmosféře, musel být podle letokruhů strom, z něhož trám pocházel, pokácený v létě roku 777.

Komplex na ostrově se tak začal budovat na sklonku vlády mocného ujgurského panovníka Bögu-kagana (759–779). Nomádští Ujgurové ve středověku vládli rozlehlému impériu (kaganátu), které zahrnovalo Mongolsko a Sibiř a zasahovalo i do dnešní Číny. Ujgurové bojovali s Turkuty a Tibeťany a – pokud zrovna nebyli jejími spojenci – také s Čínou. Říše přetrvala do poloviny 9. století, kdy byla roku 840 po dvou desetiletích válek z Jenisejskými Kyrgyzy zničena.

Mohlo by vás také zajímat: Velká čínská zeď odhalila další tajemství: Starý hrad dynastie Ming. Co ukrýval?

Náboženská válka

Prostí Ujgurové byli v drtivé většině buddhisté, ale Bögu-kagan konvertoval k manicheismu. Toto dnes už vymizelé náboženství vzniklo ve 3. století v Persii a spojovalo v sobě prvky zoroastrismu s křesťanstvím, apokalyptickým judaismem a buddhismem. Ujgurové ale s novým náboženstvím svého vládce nesouhlasili a Bögu-kagan byl kvůli své víře zabit. Archeologové se domnívají, že komplex uprostřed jezera Tere-chol tak mohl být manichejským klášterem, jakýmsi posledním útočištěm stoupenců mizející víry.

Ani tato teorie ale uspokojivě nevysvětluje, proč se při vykopávkách nepodařilo objevit žádné pozůstatky delšího pobytu lidí jako třeba střepy nádob, nástroje nebo stopy po ohních nebo vytápění. Vědcům už ale moc času k odhalení skutečného účelu tajemných budov nezbývá. Ostrov leží na vrstvě permafrostu, který začíná kvůli stoupajícím teplotám klimatu tát. Odhaduje se, že za nějakých 80 let se začnou zdi komplexu hroutit do jezera a záhadný pozůstatek říše Ujgurů zmizí pod hladinou.

Zdroj: Heritage Daily