13. prosince 2022 06:00

Nejstarší vražda zatím nebyla vyřešena. O smrti tisíce let staré oběti toho ale víme překvapivě dost

Tajemství v ledu (4) - Nejstarší vražda.mp4

Když se saharský písek dostal vlivem bouře na vrcholky Ötztalských Alp, výrazně přispěl k jednomu z nejzásadnějších archeologických objevů. V kombinaci s letním sluncem písek způsoboval tání tamního ledu a v nadmořské výšce 3 210 metrů odhalil dávno pohřbené tajemství, na které narazili turisté Erika a Helmut Simonovi. Jednalo se o částečně mumifikované tělo udržované do té doby konstantním mrazem.

Podle všeho se jednalo o velmi svalnatého muže s minimem podkožního tuku, člověka zvyklého na tvrdý život v horách. Že nejde o ztraceného turistu, bylo jasné z předmětů, které měla mrtvola u sebe a které odpovídaly době kamenné. V mužově výbavě byl 182 cm dlouhý tisový luk, jenž mohl zabít na 50 metrů, sekyrka s měděnou čepelí, kamenná dýka, několik pazourků k opracovávání různých materiálů a sada k rozdělání ohně. Konkrétně křesací kamínek, pyrit k vytvoření jisker a hromádka rostlin, jež zřejmě sloužily jako troud.

Senzační objev

Tělo, které uvidíte v seriálu Tajemství ledu v neděli večer na Prima Zoom, měřilo 154 cm, za života mohl měřit až 160 cm, což byla v jeho časech průměrná výška. Jeho váha se odhaduje na 50 kg, v době nálezu měla mumie 13 kg. Když dotyčný zemřel, bylo mu přibližně 45 let, v té době byl už prakticky stařec.

Jeho oblečení sestávalo z několika kůží a bot vyrobených ze slámy. Archeolog Konrad Spindler, jenž tělo ohledával, dospěl k závěru, že muž může být starý 5 100–5 350 let. Podle místa svého nálezu dostal jméno Ötzi. Pro vědce představovala mumie hotový poklad. Poprvé měli k dispozici tělo s kostmi, vnitřními orgány a se zbytky oblečení a nástrojů z pozdní doby kamenné. Testy, které byly následně provedeny, odhalily překvapivě mnoho nejen z Ötziho života, ale i ohledně jeho smrti.

Moderní muž

První zvláštností byla sekyrka s měděnou čepelí, což byla za jeho života moderní vymoženost. Stopy mědi a arzénu v chomáčcích vlasů nalezených poblíž těla potvrdily, že žil právě v místech, kde se tavila měď. Protože žil v místě vzniku nové zbraně, nedá se podle toho přesně určit, zda požíval vysokého společenského postavení, nebo prostě jen získal něco, co se v místě jeho bydliště tou dobou vyrábělo. Další výzkum ale odhalil dost nepříjemných věcí o jeho zdraví.

Na první pohled bylo Ötziho tělo pokryto zvláštním tetováním, sestávajícím ze 61 obrazců, přičemž řezné rány byly vyplněné směsí uhlíků a bylin. Jedna z možností je, že tetování mělo mít rituálně léčebné účinky. Vzhledem k tomu, co vědci o těle zjistili, se to jeví jako dost pravděpodobná možnost.

Zdravotní potíže

Ötzi byl uvyklý životu v divočině, častým putováním po horách měl však značně opotřebované klouby – hlavně kolena a podle všeho trpěl bolestmi kolen, kotníků i pánve. Zároveň se mu nevyhnuly rozsáhlé zubní kazy a nemoc dásní. Jeho žaludek napadený patogenní bakterií Helicobacter pylori způsobující vředy a parazitem tenkohlavcem lidským, jenž způsobuje silné průjmy. Kromě těchto problémů trpěl Ötzi také boreliózou a intolerancí k laktóze. Jak je vidět, některé problémy sužovaly člověka už v době kamenné.

Výzkum těla odhalil kromě zřejmých slabostí i to, odkud mohl muž procházet. Podle kostí a zubů zřejmě přišel do hor z Jižního Tyrolska. Zároveň se vědcům podařilo zmapovat jeho poslední pohyby před skonem. K jejich objasnění přispěly i objevy, které vědci učinili v roce 2005 – hrot šípu uvízlý pod levou lopatkou, nezhojená řezná rána na pravé ruce, zlomené žebro a fatální poranění hlavy. Zároveň analýzy ukázaly, že se na Ötziho oblečení nachází krev čtyř různých lidí.

Drsný konec

Jaké tedy byly Ötziho poslední dny? Podle zrn pylu, jež vdechl, zemřel koncem jara nebo počátkem léta. Podle obsahu střev se Ötzi pohyboval podél okraje lesa, devět až dvanáct hodin poté v údolí a následně se vrátil do kopců, kde snědl své poslední jídlo - kozorožce a chlebovou placku. Při svých cestách urazil poměrně velkou vzdálenost v relativně krátkém čase.

Fakt, že se pohyboval tak rychle, mohl napovídat, že se předtím dostal do násilného konfliktu, v němž se ubránil, a proto prchal pryč. Mohlo se však jednat i o mužovo obvyklé tempo, na který násilná událost neměla vliv, protože se klidně mohla odehrát až potom. V každém případě do krve bojoval se čtyřmi různými lidmi, načež se usadil v horském sedle, rozbil provizorní tábor a najedl se.

Krátce poté ho kdosi střelil do zad šípem. Ten mu proťal podklíčkovou tepnu a tím způsobil silné krvácení. Útočník k němu následně došel, pojistil si jeho smrt údery kamenem do hlavy a tělo i s jeho věcmi shodil do žlebu. Samozřejmě se nejspíš nikdy nedovíme, co přesně za Ötziho úmrtím stálo. Jeho smrt tak zůstává nejen nejstarší dochovanou vraždou v dějinách, ale také nejstarší neobjasněnou vraždou. Právě touto nejasností je nález tolik atraktivní, dokonce posloužil jako inspirace pro román Ericha Ballingera Muž z ledovce.

Zdroj:  Stoplusjednička

Filip Šula

Redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom