Výročí 15. června: Před 265 lety Benjamin Franklin dokázal, že blesk je elektrický výboj

Benjamin Franklin se narodil 17. ledna roku 1706 v americkém Bostonu ve státě Massachusetts. Jeho otec Josiah (měl 17 dětí) byl přistěhovalec živící se jako výrobce mýdel a svíček, který si vzal za ženu Abiah Folger. Oba Franklinovi rodiče byli zarytí puritáni (členové protestantského hnutí), kteří si zakládali na tvrdé práci a rovnosti, čehož se také Franklin držel po celý svůj pestrý život.

Rodina neměla nikdy moc peněz, což mělo vliv na pouhopouhou dvouletou školní docházku mladičkého Benjamina. Dospívající muž ale neusnul na vavřínech a formální studium vynahradil sebevzděláváním – stal se vášnivým čtenářem naučných knih. Franklin později začal pracovat v tiskárně u svého bratra, nicméně krátce na to se sourozenci nepohodli a mladý Benjamin opustil Boston a skončil ve Filadelfii. Později se stal novinářem a úspěšným podnikatelem v tiskařském oboru, jehož podniky vydávaly populární sbírky.

Nejvýraznější roli u Benjamina Franklina bezesporu zastala kariéra státníka Spojených států amerických trvající čtyři desetiletí. Působil jako zákonodárce v Pensylvánii nebo jako diplomat v Anglii a Francii. Byl také jediným politikem, který podepsal čtveřici dokumentů zásadních k vytvoření USA: Deklaraci nezávislosti (1776), alianční smlouvu s Francií (1778), Pařížskou smlouvu (1783) a v neposlední řadě stvrdil Americkou ústavu (1787). Ne náhodou je Benjamin Franklin mnohými považován za jednoho ze sedmi „otců zakladatelů Spojených států amerických“.

Jednoduché a praktické vynálezy

Benjamin Franklin byl známý dokonce i jako impozantní vynálezce, který své vědecké experimenty cílil hlavně na blaho lidí. V roce 1742 například vynalezl tzv. Franklinova kamna, která přinesla vůči běžným krbům nejednu výhodu. Kamna byla lemována kovem, přičemž konstrukce zajistila lepší tepelnou efektivitu. Franklinovi byl také přičítán vynález bifokálních brýlí, skleněné harmoniky a později i sestrojení bleskosvodu (také známý jako Franklinova tyč). Nutno ovšem podotknout, že se o vývoj tohoto účinného a prospěšného zařízení ještě o několik let dřív (nezávisle na Franklinovi) zasloužil český kněz, přírodovědec, fyzik a vynálezce Václav Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek). Snad nejlegendárnější počin Benjamina Franklina byl ale experiment, od něhož na den přesně uplynulo 265 let. Vynálezce chtěl s jeho pomocí stůj co stůj dokázat, že má blesk spojitost s elektřinou.

Nebezpečný experiment

Dne 15. června 1752 provedl vědec po boku svého jednadvacetiletého syna Williama nebezpečný experiment, kterým hodlal jednou provždy dokázat svoje vědecké předpoklady. Šestačtyřicetiletý vědec uchopil papírového létajícího draka, k němuž přivázal konopnou šňůru, na jejíž druhý konec přivázal železný klíč. Po sestrojení tohoto provizoria oba pánové vyčkali na příhodnou dobu. Jakmile se obloha konečně potemněla a bouřka doprovázená pršením se začala blížit, Franklin připojil šňůru ke klíči, která je vzájemně „spojovala“. Drak vyletěl vzhůru, přičemž během čekání nad drakem přešel bouřkový mrak, jehož záporný náboj prošel po mokré hedvábné šňůře rovnou na klíč. Během experimentu Franklin pozoroval ježící se konopná vlákna, přičemž v jednu chvíli dokonce jiskra přeskočila na jeho zápěstí. Částečně otřesený, ale hlavně spokojený vědec tak konečně potvrdil souvislost blesku s elektřinou. Později se ukázalo, že měla tato rodinná dvojka vlastně velké štěstí. Experiment s drakem totiž později zkoušelo několik dalších vědců, z nichž někteří dokonce přišli o život. O svých vědeckých výzkumech Benjamin Franklin vydal v roce 1751 knihu Experiments and Observations on Electricity. Jeho pozemská cesta ale skončila v roce 1790, kdy 17. dubna zemřel v americkém městě Filadelfie.

Text: Petr Smejkal