2. června 2022 06:00

Před 48 lety začala sonda Luna 22 obíhat kolem Měsíce

Sovětská meziplanetární sonda Luna 22 se dostala na oběžnou dráhu Měsíce a stala se jeho družicí. Šlo o další úspěch sovětské kosmonautiky.

Vesmírný program Luna byl realizován Sovětským svazem v letech 1959 až 1976 a jeho cílem bylo dosažení a prozkoumání Měsíce. Většinou se uvádí, že se celkem uskutečnilo 24 misí a z toho 15 bylo úspěšných. Z jiných zdrojů vyplývá, že misí bylo více, ale do výše zmíněného počtu byly započítány pouze ty, které dosáhly oběžné dráhy našeho satelitu.

Závody v dobývání vesmíru byly pro SSSR i USA otázkou národní prestiže. Do roku 1958 se zdálo, že Sověti mají jasně navrch. Do kosmu byly vypuštěny celkem čtyři stroje a tři z nich byly sovětské. Motivováni ohromným úspěchem se Sověti rozhodli k zahájení programu Luna. Od začátku roku 1959 začali k Měsíci vysílat sondy. Cílem prvních misí bylo dosáhnout orbity a pak nechat sondy dopadnout na povrch měsíce. Vše bylo přípravou na mise Luna 16, díky níž byly na Zemi dopraveny první vzorky hornin, a Luna 17, která na povrch Měsíce dopravila měsíční vozítko Lunochod.

Zajímavostí zůstává, že jak SSSR, tak i USA vážně uvažovaly o vynesení jaderné bomby na oběžnou dráhu Země a následné zasažení Měsíce. Naštěstí obě mocnosti vyhodnotily projekt jako příliš riskantní a upustily od jeho realizace. Stejně tak závodily o to, kdo bude na Měsíci jako první.

Luna 22 – snímky, které posunuly hranici lidského poznání

Sondy projektu Luna byly vyráběny v konstrukčním středisku OKB Lavočkina. Sonda při startu vážila 4 000 kg a svou konstrukcí i vědeckým vybavením byla podobná své předchůdkyni s označením Luna 19. Místo klasické fotografické techniky však měla zabudovaný rádiový výškoměr, detektor mikrometeoritů, gama spektrometr, magnetometr a spojovací aparaturu.

Nosná raketa Proton K/D odstartovala z kosmodromu Bajkonur 29. května 1974. Raketa Proton sondu nejprve vynesla na oběžnou dráhu Země. Poté byly zažehnuty motory další nosné rakety, jež ji dopravila až k Měsíci. Na kruhovou oběžnou dráhu měsíce byla sonda navedena 2. června 1974. Původně plán letu sondy po kruhové dráze byl později přehodnocen a sonda byla navedena na eliptickou dráhu, která poskytovala lepší podmínky pro snímkování povrchu měsíce. Během roční mise bylo na Zemi odesláno více než 1 000 rádiových relací s vzácnými a unikátními informacemi. Sondě se podařilo splnit všechna naplánovaná měření i snímkování povrchu měsíce za necelý rok. Protože však aparatura měla delší životnost, než se původně předpokládalo, bylo rozhodnuto o navedení sondy na nižší oběžnou dráhu a díky tomuto manévru byla pořízena sada detailních snímků povrchu Měsíce. Přístroje sondy Luna 22 přestaly fungovat 22. září 1975. Sondu již nebylo možné ovládat a mise byla ukončena.

Lunám možná není úplně odzvoněno

Společnost Roskosmos (Státní korporace pro kosmické aktivity) plánuje oživit program Luna a vyslat k Měsíci další nepilotované sondy. Uvažuje se o několika průzkumných robotických misích. Sovětský program Luna byl ukončen v roce 1976, momentálně se však rozjíždí nový program, jehož náklady se odhadují na 39 miliard rublů.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom