Kam zmizela všechna voda z Marsu? Sonda MAVEN ji detekovala v ionosféře

O existenci vody na planetě Mars ví lidstvo s jistotou přibližně od padesátých let minulého století. Polární čepičky se ji ani nesnaží příliš maskovat a fotografie či trojrozměrné modely ledovců jsou dobře známé. Astronomové nicméně na Marsu neustále hledají další zdroje vody, a i když se zcela neshodnou, zda je nějaká i pod povrchem, případně v jakém množství a skupenství, jsou si na základě geologického pozorování jistí, že dřív voda planetu alespoň zčásti pokrývala. Kam ale masa životodárné tekutiny zmizela?

Sonda MAVEN, která od roku 2013 obíhá kolem planety, detekovala molekuly vody přibližně ve výšce 150 kilometrů nad povrchem. V ionosféře, jak se tato vrstva plynného obalu jmenuje, však vodu dosud nikdo nehledal a veškeré pátrání se soustředilo na nižší vrstvy do 80 kilometrů. „Jde o velké překvapení, které nám ale pomáhá pochopit, kudy vody z planety uniká,“ komentuje objev Shane Stone z University of Arizona, který na základě těchto poznatků sepsal novou studii. Vysvětluje v ní, že do vyšších pater atmosféry Marsu se voda dostává kvůli absenci hygropauzy a namísto pozvolného úniku mizí rapidní rychlostí.

Chybějící části atmosféry

Zmiňovaná hygropauza je vrstva, která je v případě naší planety natolik chladná, že zde jakákoliv voda, která v plynném skupenství stoupá vzhůru, kondenzuje a následně se vrací zpět na povrch a pod něj ve formě deště. Atmosféra rudé planety je ale příliš řídká a více se zahřívá, takže voda stoupá stále výš a je ji tudíž možné detekovat i v ionosféře, jak provedla sonda MAVEN. V kombinaci s písečnými bouřemi na planetě a vlivy ročního období pak může jít podle studie o značně rychlý únik, vykazující obrovský nepoměr v porovnání se „standardním“ odpařováním vody v době bez bouří. Závěrečný proces je už jen velmi jednoduchá chemie – molekuly vody se v horních vrstvách atmosféry rozpadají a osamocený vodík i díky nižší gravitaci Marsu navždy mizí ve vesmíru.

Nejsou to ale jen špatné zprávy – studie zveřejněná v odborném časopise Nature Astronomy přinesla popis velkých podzemních jezer, kde by měla být voda v kapalném skupenství. Jezero má ležet v oblasti Planum Australe a nachází se necelé dva kilometry pod povrchem Marsu. Objev nicméně vyvolává další otázky, například jak je možné, že voda nezmrzla, když by v místě mělo být přibližně minus 70 stupňů Celsia. Jedním z možných vysvětlení ale je vysoká koncentrace soli, která by přeměně do pevného skupenství zabraňovala.