Před 89 lety vyloupil slavný gangster John Dillinger svou první banku

Ďábel s roztomilou dětskou tváří a chováním gentlemana

Klasik by řekl: „Ten kluk roste pro kriminál!“ a jistě nebyl by daleko od pravdy. John Dillinger byl od malička talent na průšvihy. Dnes už můžeme jen spekulovat, zda za jeho životním osudem stojí vrozené sklony k agresivitě a krádežím, předčasná smrt matky, která zemřela, když mu byly čtyři roky nebo despotické a agresivní výchovné metody jeho otce.

Malý John měl ale dvě tváře, které mu zůstaly až do konce života. Na veřejnosti se choval velmi slušně a měl pověst pracovitého mladíka, který rozhodně nevystupoval jako zločinec. Ale už ve třinácti ukradl s kamarády několik tun uhlí a když znásilnil stejně starou dívku, bylo o jeho osudu nejspíš rozhodnuto. Říká se, že otec o jeho pravé a před veřejností skryté povaze věděl. Když ve výchově nepomohlo domlouvání a bití, začal ho přivazovat na řetěz za svým obchodem.

Když John dosáhl dospělosti, nechal se dobrovolně přijmout do amerického námořnictva a začal sloužit na lodi „Utah“. Pravidelný režim a rozkazy však nejspíš nebyly to pravé ořechové a po devíti měsících utekl a vrátil se Indiany. Netrvalo dlouho a začal spolupracovat s nepříliš dobře organizovanou zločineckou bandou, která zvládla přepadnout jen jeden obchod s potravinami. Všichni, včetně Dillingera, byli při loupeži zadrženi, zatčeni a odsouzeni na 10 – 20 let odnětí svobody.

Veřejný nepřítel číslo 1

Člověk by řekl, že se John Dillinger poučí a za devět let, které nakonec ve vězení strávil, dostane rozum. Poučil se, ale trochu jinak, než většina předpokládala. Dillinger ve věznici v Michigan City potkal celou řadu zločinců s dlouhým a bohatým trestním rejstříkem. Právě tady se naplno projevily jeho výjimečné analytické schopnosti. Pozorně totiž poslouchal jejich životní příběhy. Snažil se jednoznačně určit, kde ve svém počínání udělali chybu a proč nakonec skončili ve vězení. Ve vězení také sestavil svůj nový zločinecký gang.

John Dillinger byl na svobodu propuštěn v roce 1933: Netrvalo dlouho a 17. července 1933, jen několik týdnů po propuštění, přepadl se svým novým gangem první banku. Během následujících čtyř měsíců bylo vyloupeno dalších šest bank. Loupeže byly připraveny do nejmenších detailů. Dillinger navíc použil dobře promyšlené triky, které upoutaly zájem veřejnosti. Dobře se oblékal, byl vždy suverénní a rozhodně nepůsobil jako nebezpečný a agresivní zločinec. Obliba Dillingera u veřejnosti stoupala.

Pro FBI se ale John Dillinger stal opravdovou noční můrou. Za účelem důkladné vyšetření zmíněných bankovních loupeží nejprve založila čtyřicetičlenný tým, který se nezabýval ničím jiným, než právě aktivitami úspěšného bankovního lupiče. Policejní oddíl nesl výmluvný název „Dillingerův přepadový oddíl“.

Při dalším pokusu o přepadení banky v září roku 1933 byl zatčen a měl být převezen k soudu do státu Ohio. Transport by probíhal standardně, pokud by tři policisté zajišťující jeho převoz, nepatřili k jeho zločinecké bandě. Po Dillingerově úspěšném úniku následovala série přepadení v Arizoně, na Floridě a v Indianě. Během těchto loupeží byl zabit i jeden policista. FBI označila Dillingera za „veřejného nepřítele číslo 1“.

Zatčení, vězení, útěk a nový gang

Následovalo další zatčení v arizonském Tusconu a umístění do vazební věznice Crown Point v Indianě. Nebyl by to John Dillinger, kdyby nenašel řešení své svízelné situace. Na cele si vyrobil dřevěnou maketu pistole, kterou natřel černým krémem na boty. V březnu roku 1934 začal vyhrožovat strážím, kteří jej pod pohrůžkou násilí pustili z vězení. Na cestu si vzal zástupce šerifa a řidiče jako rukojmí. Neublížil jim a než je propustil, potřásl si s nimi rukou. Další úspěšný útěk mu pochopitelně výrazně zvýšil popularitu u veřejnosti.

Dillinger založil nový gang. Jeho členové však dávali přednost spíše násilí před dopodrobna promyšlenými akcemi.

Vypsaná odměna na dopadení, zrada milenky a rychlý konec

Dillinger si byl vědom neutuchajícího zájmu FBI o jeho dopadení, na které byla dokonce vypsána odměna 10 000 USD. Není tedy divu, že prvotním cílem Johna Dillingera začala být změna zevnějšku. Zaplatil si plastického chirurga, který měl nejprve provést plastickou operaci a posléze kyselinou vyleptat papilární linie na prstech. Ani jedno se příliš nepovedlo a zmíněný lékař byl nalezen utopený v jezeře.

John Dillinger v té době často v Chicagu navštěvoval svou přítelkyni a majitelku nevěstince Annu Sageovou. K jeho velké smůle se nechala zlákat vypsanou odměnou a informaci o plánované společné návštěvě kina 22. července 1933 předala pracovníkům FBI. Když pár opouštěl kino, byl obklíčen jednotkou FBI. Dillinger v ten okamžik špatně vyhodnotil situaci a na svou obranu chtěl použít zbraň. To se mu ale stalo osudným a zasahující policisté jej zastřelili.

Po Dillingerově smrti se sice ještě objevily spekulace o tom, že žije a že byl zastřelen jeho dvojník, pro toto tvrzení ale neexistuje jediný důkaz. Odkaz nebo spíše raději životní příběh slavného bankovního lupiče žije i po jeho smrti. Vznikla o něm řada filmů – tím nejznámější jsou Veřejní nepřátelé, v nichž si Dillingera zahrál Johnny Depp.