Svrhl mafii a zemřel v půltunové explozi. Vražda hrdiny Itálie otřásla zemí i světem
Giovanni Falcone vyrůstal vedle budoucích mafiánů, přesto se od začátku postavil na stranu zákona a jeho metody se v boji s organizovaným zločinem využívají dodnes.
Je 23. května roku 1992 a Giovanni Falcone se na pár dní s manželkou vrací z Říma, kde už víc než rok působí jako ministr spravedlnosti, do svého domu v Palermu. Doprovázejí ho tři policisté – bez ochranky se na Sicílii pohybovat nemůže už od prvních chvil, kdy se rozhodl šlapat na kuří oka tamním mafiánům. Před tím, co se na něj chystá, by ho ale žádný člověk ochránit nedokázal. Když se jeho vůz na dálnici přiblíží k městečku Capaci, ozve se obrovský výbuch…
Mafii ničil precizní prací
Giovanni Falcone vyrůstal spolu se svým budoucím kolegou Paolem Borsellinem, s nímž sdílel velmi podobný osud a jehož mají mnozí ve stejné úctě, na Sicílii v prostředí prolezlém mafií. Pašerák a vrah vyrostl například i z kluka, který hrál s mladým Falconem pravidelně ping-pong. Na základní škole se dostával do problémů, když se rval s tyrany, a když přišel čas si vybrat kariéru, dal se na práva. Tehdy se opět potkal s Borsellinem. Zůstali přáteli a spolupracovníky až do hořkého konce – jejich nájemných vražd, které se odehrály jen několik měsíců po sobě.
Soudce Falcone je v roce 1992 eskortován policií Zdroj: Getty Images
Falcone se stal soudcem v roce 1964. Tehdy mu bylo jen 25 let. Postupně se dostal až do investigativního oddělení státního zastupitelství v Palermu a bylo to ve velmi vyhrocené době. Jeho nadřízení a spolupracovníci jeden po druhém umírali rukou mafiánů.
Jak tehdy na Sicílii fungoval svět, se dá jen těžko popsat. Mafie byla jako plíseň, prorůstala do všech odvětví tamního života, a kdokoli se odvážil do tohoto vosího hnízda píchnout, většinou skončil mrtvý. Falcone ale naprosto změnil přístup tehdejších úřadů. Díky precizní mravenčí práci, během níž komunikoval a spolupracoval poprvé v historii i se zahraničními institucemi, se mu s Borsellinem a dalšími kolegy povedlo obvinit 475 členů mafie a usvědčit a odsoudit 338 z nich. Řízení trvalo od roku 1986 až do 30. ledna 1992. Do dějin justice vešlo pod názvem Maxi proces a v boji s organizovaným zločinem se jeho metody využívají dodnes.
Výbuch zaznamenaly detektory zemětřesení
Samotný závěr a úspěch Maxi procesu přitom už Falcone nedozoroval jako soudce, nýbrž jako ministr spravedlnosti. Mafiáni jeho přesun do Říma v roce 1991 nejdřív vnímali jako kapitulaci, brzy ale pochopili, že šlo o další Falconeho tah na šachovnici. Ten vítězný. Jeho prvním aktem byl výnos, díky němuž se zvrátil soudní verdikt, kvůli kterému mnoho mafiánů v rámci Maxi procesu odešlo bez trestu. Policisté tak mohli znovu zatknout desítky mafiánů a bossům došlo, že v Římě je Falcone ještě nebezpečnější. Nehodlali ho nechat už déle naživu.
Falconeho samozřejmě už po mnoho let všude doprovázela ozbrojená ochranka, mafiáni tak v jeho případě museli vymyslet něco „extra“. Na útok se pečlivě připravovali. Pohlavár rady mafiánských bossů Salvatore Riina si vymínil, aby vraždu provedli na Sicílii. Doufal, že tím bude demonstrovat sílu mafie. Zabitím Falconeho pověřil zabijáka Giovanniho Bruscu. Pod dálnici A29, která vede z letiště do Palerma, umístili 400 kilogramů výbušnin. Správné načasování stisknutí spoušti si pečlivě natrénovali, nic nenechali náhodě. Provedli dokonce i několik cvičných jízd, během nichž výbuch simulovala rozsvícená žárovka.
A přípravy se jim vyplatily. Výbuch, který byl tak silný, že ho zaznamenaly i místní seismické monitory jako zemětřesení, nepřežil Falcone, jeho manželka a ani jediný ze tří policistů. Další bombový útok připravil o život i Borsellina, o pouhých 57 dní později.
Útok mafie na soudce Falconeho v roce 1992 Zdroj: Getty Images
Do roka a do dne mafie prohrála
Místo toho, aby mafii Falconeho vražda posílila, se ale zcela nečekaně obrátila proti ní. Lidé šokovaní událostmi začali tlačit na vládu a obviňovat ji z toho, že před problémy zavírá oči. Vládním činitelům nakonec nezbylo, než notně posílit složky, které se bojem proti organizovanému zločinu zabývaly. Útok vyprovokoval desítky nadšenců, kteří se navzdory nebezpečí v boji proti mafiánům postavili do první linie. Další monstrprocesy sundaly Riinu i Bruscu a existence sicilské mafie se stala notoricky známým faktem i z pohledu práva, nebylo tak třeba její existenci při každém procesu dokazovat znovu.
Od roku 1993, po Riinově zatčení, série vražedných útoků ustala. Cosa Nostra utrpěla od té doby mnoho zásahů a ztratila většinu moci. Jak ale tvrdí Marzia Sabella, současný palermský žalobce, v boji na Sicílii nesmějí ani po tolika letech polevit: „Kdybychom se pouhý měsíc dívali jinam a v naší práci polevili, museli bychom začínat od začátku a v ulicích by se znovu objevovaly mrtvoly.“
Zdroj: Giovanni Falcone a Marcelle Padovani: Cosa Nostra