Česko po revoluci ovládaly východní mafie. Krvavou řež ukončila až Mrázkova vražda

Čeští policisté na něco takového nebyli a ani nemohli být připravení. Nezbylo jim ale, než se po roce 1989 učit takzvaně za pochodu, protože počet vražd v zemi raketově rostl. Rozjel se tu organizovaný zločin živený mimo jiné i rozpukem nelegálních obchodů, třeba s drogami nebo zbraněmi. A orličtí vrazi nebo excentrické osobnosti s mafiánsko-podnikatelskými praktikami typu Ivana Jonáka byly jen lehkým začátkem všeho, co museli tehdejší kriminalisté řešit.

Gangy z východu

Policisty naprosto zaskočila brutalita, s jakou si na našem území vyřizovaly účty organizované skupiny zločinců, které tu mezi sebou bojovaly o nadvládu. Proudily sem ve velkém hlavně z Východu, nejčastěji z oblastí tehdy už čerstvě bývalého Sovětského svazu, ale také z Číny. „Například v jednom pražském kasinu po divoké přestřelce zůstalo na zemi nejen několik mrtvých Číňanů,“ vzpomínal emeritní vyšetřovatel Karel Adamec v jednom z rozhovorů, „ale i kusy zlata tvaru čínského draka, což byly odznaky čínských zločineckých gangů.“

Pro mnoho ruskojazyčných zločineckých organizací se tu našla spousta příležitostí, jak vyprat peníze. Neštítily se téměř ničeho a nerozpakovaly se i zcela otevřeně požadovat výpalné. A pokud majitelé obchodů a provozoven, na něž se gangsteři zaměřili, odmítli anebo nestihli zaplatit, čekala je krutá pomsta; jejich majetek se ocitl v plamenech nebo se najednou houpali zavěšení za nohy v prasečáku, jak vylíčil i jeden ze zakladatelů české investigativní žurnalistiky Josef Klíma. Rostlo násilí, množily se případy vydírání, policie musela řešit únosy.

Nájemné vraždy jako řešení rodinných sporů

Aby toho nebylo málo, „rozjížděli“ se i čeští zločinci; objevil se tu totiž do té doby neznámý fenomén – nájemné vraždy. Ivan Jonák měl tu „čest“ být soudně usvědčen z úplně prvního takového zločinu na českém území. Za nájemnou vraždu své manželky dostal 18 let vězení. Od té doby počet tohoto typu zločinů už jen stoupal.

Rodinné majetkové rozepře, jako tomu bylo v případě Jonákových, byly jen jedním z důvodů, proč si lidé zabijáky najímali. Tuhle špinavou práci přitom tehdy mívali na svědomí i bývalí policisté nebo zaměstnanci různých bezpečnostních agentur. A zdaleka se jen nestřílelo. Výjimkou nebyly ani různé trhaviny namontované v autech obětí.

Mrázkova neobjasněná vražda

Takovou pomyslnou definitivní tečkou za „Divokým východem“ Česka devadesátých let se stala až poslední velká vražda z prostředí tehdejšího českého podsvětí. Tou bylo zastřelení bohatého, vlivného a kontroverzního podnikatele Františka Mrázka. Dodnes není jasné, kdo smrtící kulku v lednu 2006 vypálil.