StB umučila faráře Toufara k smrti. Číhošťský zázrak zůstává záhadou

Od zázraku k mučení a svatořečení

Během mše svaté sloužené Josefem Toufarem, která se konala o třetí adventní neděli 11. prosince 1949 ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti, se podle asi 20 svědků několikrát pohnul kříž nad hlavním oltářem. Josef Toufar se měl o podivuhodné události dozvědět až za několik dní od svých farníků. Ke stejnému úkazu mělo dojít údajně i na Boží hod vánoční a v době postní, kdy už byl farář Toufar po smrti. Vezměme to ale postupně.

Čtěte také: Pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského zkoumala i StB. Cenné dokumenty poškodila

Zpočátku se o ojedinělou událost zajímala pouze církev a věřící. Spatřovali v ní zázrak, Boží vzkaz a sdělení. Místo navštívil i želivský opat Jan Tajovský. Kdyby zájem věřících na konci čtyřicátých a začátku padesátých let minulého století nerostl, nejspíš by událost nevzbudila u státní bezpečnosti příliš mnoho zájmu. Všechno dopadlo bohužel úplně jinak. Agenda případu byla přidělena pod dohled Alexeje Čepičky, předsedy Státního úřadu pro věci církevní. Netrvalo dlouho a farář Josef Toufar byl StB obviněn, že celou událost zinscenoval a 28. ledna 1950 byl zatčen a uvězněn ve Valdicích. Dnes žijeme ve svobodném světě, a tak nám přijde nepochopitelné, jak je možné, že někdo může skončit ve vězení za pohyb krucifixu nad oltářem. Navíc pokud o něm vlastně vůbec nevěděl. Nicméně stalo se!

Sadista Mácha

Vyšetřovatelem byl jmenován Ladislav Mácha. Ten podrobil faráře Toufara celé řadě výslechů, během kterých ho fyzicky týral a mučil. Zpočátku Toufar odmítal podepsat nesmyslné přiznání, že křížem během bohoslužby pohyboval pomocí maskovaného technického zařízení. Nakonec drsné vyšetřovací metody Ladislava Máchy „slavily úspěch“ a Toufar koncem února podepsal dokument, v němž se doznal nejen k zinscenování „číhošťského zázraku“, ale i k sexuálnímu zneužívání ministrantů. Znalecké posudky z 90. let minulého století toto přiznání viny zpochybňují a odkazují se na použití jiných slov a větné stavby než v předchozích výpovědích.

Komunistická propaganda

Podepsáním přiznání viny ale utrpení faráře Toufara nekončí. V noci z 23. na 24. února byl ve velmi špatné zdravotním stavu dopraven do Číhoště, aby byl osobně a aktivně účasten při rekonstrukci případu. Státní bezpečnost plánovala, že získaný filmový materiál použije na plánovaný propagandistický film s názvem „Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení“. Natáčení probíhalo v noci, aby se o něm farníci nedozvěděli. Josef Toufar se ve filmu objevil jen krátce na kazatelně. Ve zbývajících scénách musel „hrát“ někdo jiný.

Tady je video z dílny StB

Toufar toho nebyl totiž po mučení schopen. Ještě téže noci byl Toufar převezen zpět do Valdic, ale již 25. února byl hospitalizován ve státním sanatoriu v Legerově ulici v Praze. Trpěl zánětem pobřišnice, který vznikl v důsledků prasknutí žaludečního vředu. Operace mu však život nezachránila a několik hodin po ní zemřel. Pozdější vyšetřování prokázalo zásah StB, která donutila lékaře, aby do úmrtního listu uvedl jako příčinu smrti „prasklý žaludeční vřed“ a vynechal poznámky o poškození těla mučením. Nicméně již v 50. letech se spekulovalo o tom, že vyšetřovatel Mácha nechal faráři Toufarovi vypít jakousi neznámou tekutinu, která mohla způsobit zažívací problémy. U operace asistoval MUDr. František Mauer, který během vyšetřování o 18 let později uvedl toto: „Při operaci Josefa Toufara jsem tehdy asistoval. Dělali jsme všechno, co bylo v lidských silách, ale toho člověka nebylo možno zachránit. Byl neobyčejně surovým způsobem utlučen k smrti. Řekl bych – jasná vražda!“

Josef Toufar byl pohřben po falešným jménem J. Zouhal do hromadného hrobu u zdi Ďáblického hřbitova v Praze. Příbuzní se o jeho skonu dozvěděli až po dlouhých čtyřech letech. Jeho ostatky byly v červenci 2015 převezeny do Číhoště a po slavnostní bohoslužbě uloženy v kostele Nanebevzetí Panny Marie. K identifikaci jeho ostatků musela být použita analýza DNA, která nakonec prokázala více než 99% shodu. V dubnu 2013 vydala Česká biskupská konference souhlas k zahájení procesu blahořečení faráře Josefa Toufara.

Dlužno ještě poznamenat, že Josef Toufar nebyl jediný, koho v souvislosti s číhošťským zázrakem stíhala státní policie. Josef Peške, který začátkem ledna 1950 pořídil fotografie kříže a oltáře, byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 13 let.

Spravedlnost pro trýznitele?

Vyšetřovatel Ladislav Mácha byl zprvu za neúspěch ve vyšetřování potrestán stranickou důtkou. Soudy se jeho pochybením a vraždou Josefa Toufara zabývaly poprvé v roce 1968 a závěr soudu zněl „nevinen“. Nepodařilo se prokázat vraždu a trestní čin týkající se zneužití pravomocí veřejného činitele byl v té době podle platných zákonů již promlčen. Další soudní proces se konal v roce 1998 a Ladislav Mácha byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody nepodmíněně. Soudu se však nepodařilo prokázat přímou souvislost mezi mučením a smrtí. Mácha podal odvolání a o rok později mu byl trest snížen o 3 roky. Do vězení nastoupil v roce 2002 a po roce byl podmínečně propuštěn.

Zdroj: František Drašner: Číhošťský zázrak : zpráva o P. Josefu Toufarovi