16. listopadu 2023 12:00

Konec templářů byl plný mučení a upalování. Poslední velmistr Francii úspěšně proklel

Tajemství templářských rytířů 3 - kletba

Za úsvitu v pátek 13. října 1307 se francouzští vojáci a úředníci objevili doslova v každém templářském domě ve Francii a zatkli každého, koho našli. Král Filip IV. Sličný (1268–1314) nechal členy řádu mučit hladověním, nedostatkem spánku, pálením nohou a natahováním na skřipci. Během tvrdého mučení se templáři přiznávali k hříšnému a zločinnému chování: plivání na kříž, líbání a sexu mezi členy řádu, zapírání Krista a uctívání falešných bůžků a démonů.

Důvod ke koordinovanému útoku na řád, který od roku 1120 ochraňoval poutníky do Svaté země, byl prostý – vadila jeho moc a také rozsáhlý majetek. V Evropě (hlavně ve Francii, Anglii a ve Španělsku) templáři vytvořili síť základen, komend, z nichž spravovali rozsáhlé pozemky a další majetek darovaný členy řádu a bohatými příznivci a také získaný řemeslnou výrobou a obchodem. Navíc ze svých příjmů nemuseli platit daně. Komendy fungovaly jako dnešní banky. Půjčovaly peníze, financovaly hospodářské nebo vojenské projekty a umožňovaly bezpečný přesun peněz. Na jednom místě Evropy jste peníze u templářů uložili a na základě potvrzení vám je na druhém konci Evropy v jiné komendě vyplatili.

Čtěte také: Lužici osídlili čeští Slované. Nejmladší syn Karla IV. zde záhadně zemřel

Templáři v Čechách

Do Čech templáři přišli za Václava I. (zřejmě v roce 1232) a během svého 80letého působení si zde vybudovali hned čtyři komendy – v Uhříněvsi, Jamolicích, Čejkovicích a na hradě Templštejn.

Úderem proti templářům ve Francii se Filip IV. Sličný chtěl zbavit dluhů. Byl totiž jedním z největších věřitelů. Situace mu nahrávala. Po pádu města Akko, posledního křižáky ovládaného přístavu v Palestině, se templáři v roce 1291 stáhli na Kypr a jejich ochrana poutníků de facto ztratila smysl. K útoku na templáře však král Francie potřeboval podporu papeže. Tu získal po roce 1305, kdy král papeže zajal a na papežský stolec prosadil Francouze Klementa V.

Velmistrova kletba

Jak popisuje i dokument Tajemství templářských rytířů na Prima ZOOM, během několika let následujících po nešťastném „pátku třináctého“ byly desítky templářů upáleny na hranici a papež Klement V. v roce 1312 řád oficiálně rozpustil.

Poslední templářský velmistr Jakub z Molay byl 18. března 1314 odsouzen společně s dalšími vysokými templářskými hodnostáři za kacířství, čarodějnictví a další zločiny na doživotí. Jakub z Molay se však kupodivu rozhodl přiznání vynucené mučením odvolat, což týž den vedlo ke změně jeho trestu na smrt upálením.

Při tom měl proklít francouzského krále Filipa IV. Sličného i papeže Klementa V. a povolat je do roka a do dne k Božímu soudu. Tato kletba se kupodivu skutečně vyplnila, když papež nečekaně zemřel 33 dnů po velmistrově popravě. Král Filip ho následoval 29. listopadu. Krátce po sobě zemřeli i Filipovi synové, kteří se dostali na trůn. Jelikož neměli mužské potomky, celá dynastie Kapetovců ve Francii roku 1328 vymřela.

Aby toho nebylo málo, Francii v roce 1337 zasáhla stoletá války s Anglií a po roce 1347 zemi (zřejmě jako bonus) zdecimovala ještě epidemie moru.

ZDROJ: History.com / The Guardian

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský