Proč je ohňostroj barevný? Přinášíme přehled barev a co je způsobuje

Plejáda hořící chemie na obloze Zdroj: pixabay.com

Silvestr je za námi, takže je vhodná chvíle říci si, co stojí za pestrou plejádou barev vybuchujících na obloze. Zvládnete trochu jednoduché chemie?

Prskavky

Začněme tím nejjednodušším pyrotechnickým efektem – obyčejnou prskavkou. Drát na kterém je nanesena hořlavá a jiskřící směs po zapálení zrovna nehýří barvami. Prskavku držel v ruce snad každý, kdo je takového věku, že přečte tyto řádky. Nicméně co je vlastně na drátu naneseno? Nejčastěji jde o směs dusičnanu barnatého, dřevěného uhlí a práškového hliníku. Možná si někteří vzpomenou na pokusy v hodinách chemie dokazující, že práškový hliník je prudce vznětlivý, i informaci, že termit, tedy práškový hliník s oxidem železitým (nebo jiným oxidem kovu) hoří při extrémně vysokých teplotách a nepotřebuje k tomu vzdušný kyslík.

Za barvu ohně prskavek může železo Zdroj: Topi Pigula

Tedy hoří i pod vodou. Ale pojďme zpět k prskavkám. Jako pojivo se používá dextrin, což není nic jiného než nízkomolekulární polysacharid vyráběný hydrolýzou škrobu. Nejčastěji (průmyslově) jde o škrob bramborový. A jak to, že prskavka jiskří? Jiskření je způsobeno tím, že látka hořením prudce změní svůj objem a je vymrštěna z hořící slože do okolí, kde jí vzdušný kyslík dopomáhá k hoření. V případě prskavek jde o práškové železo zajišťující nažloutlou až žlutou barvu jiskry.

Novoroční ohňostroj Zdroj: istock.com

Barvy na obloze

Chceme-li se podrobněji poznat barevnou povahu pyrotechnických složí, které mimochodem znečišťují ovzduší, nemůžeme se vyhnout chemii. Za žlutou barvou jsou soli sodíku, dusičnan sodný (NaNO3) či šťovan sodný (Na2C2O4). Za červenou barvou je potřeba hledat soli stroncia a lithia, zatímco zelenou mají na svědomí soli barya. Co bílá či stříbrná? Pro tuto barvu se do směsi přidá část hořčíku, hliníku nebo titanu. Oranžovou zajistí soli vápníku a modrou soli mědi. Přírodovědcům bezesporu naskočí zvířata s modrou krví, jimž neoživuje tkáně kyslík, ale měď, takže například hlemýžď zahradní nemá červenou, ale modrou krev, neboť u něj krevním pigmentem vázajícím kyslík není hemoglobin, ale měď vážící hemocyanin. Leč zpět k ohňostrojům. Která barva nám chybí? Za fialovou vděčíme sloučeninám cesia, rubidia a draslíku, zatímco za zlatou, jako v případě výše zmíněných prskavek, můžeme poděkovat železu.

Pokud máte 10 hodin čas (a nebo třeba jen minutu), můžete se podívat na video báječného ohňostroje a tipovat, která chemická sloučenina právě práská, prská a hoří.