Ztracená raketa Elona Muska narazí do Měsíce. Jakou škodu napáchá a uvidíme její dopad?

Americká technologická společnost SpaceX, jejímž ultimátním cílem je snížit náklady na cestování do vesmíru, je proslulá svými úspěch i neúspěchy. Tomu prvnímu tleská celý svět, tomu druhému se i díky oficiálním kompilacím nepovedených momentů celý svět směje. Ne vždy jsou ale incidenty spojené se SpaceX tak veselé, jak se může z videí s nepovedenými přistáními jednotlivých raket zdát.

Roky ztracena poblíž Země

V roce 2015 odstartovala mise, prostřednictvím které měla raketa Falcon 9 vynést do vesmíru družici pro sledování vesmírného počasí. Primární cíl byl splněn, jenže raketa při něm spotřebovala palivo potřebné k návratu na Zemi. Od té doby se bez možnosti opustit gravitační prostor naší planety pohybuje po chaotické dráze. Nyní rychlostí necelých 2,6 kilometrů za sekundu směřuje k Měsíci, do kterého má 70metrový zbytek rakety narazit 4. března přibližně o půl druhé odpoledne.

S datem a hodinou přišel astronom Bill Gray, který se zabývá sledováním „mrtvých“ vesmírných objektů a právě o Falcon 9 se zajímá už od prvních letů. „Pokud vím, tak jsem jediný, kdo tyhle věci monitoruje,“ řekl Gray pro list New York Times a dále uvedl, že už v polovině ledna o nárazu do Měsíce věděl. Jeho software – Project Pluto – totiž nedokázal vypočítat dráhu zmiňované rakety a hlásil chybu, kterou stačilo jen blíže prozkoumat. O to se postarali další astronomové a následně také agentura NASA, která Grayovy závěry potvrdila.

Co se stane při dopadu?

Co se tedy za měsíc nad našimi hlavami odehraje? Astronom Jonathan McDowell v rozhovoru pro BBC připomněl, že Měsíc nemá žádnou atmosféru, proto je vyloučeno, aby raketa před dopadem začala hořet. Ani rychlost přesahující 8 000 kilometrů za hodinu, ani skutečnost, že v raketě je stále palivo, by však podle McDowella neměly mít vážné následky. Raketa po sobě zanechá několik desítek metrů velký kráter, s Měsícem jako takovým se ale nestane vůbec nic. A vzhledem k tomu, že se dopad odehraje na odvrácené straně, nebudeme z něj mít nic ani my na Zemi.

Pro astronomy jde naopak o příležitost k dalšímu zkoumání – například složení Měsíce přímo pod povrchem – k čemuž poslouží sondy mířící k Měsíci právě za tímto účelem. A sluší se rovněž dodat, že Falcon 9 není ojedinělým případem podobných srážek či obecné ztráty kontaktu a kontroly nad velkými tělesy pohybujícími se v naší těsné blízkosti. Podle McDowella už v minulosti muselo dojít k mnoha shodným incidentům, které ale astronomové blíže nepozorovali, a také k mnoha, které jsou velmi dobře zdokumentovány.