Nestačí vám 24 hodin? Kdysi den na Zemi uháněl ještě mnohem rychleji
Vědci se vydali proti proudu času a zjistili, co ovlivňovalo rotaci naší planety a hlavně jak moc.
Den má 24 hodin. Konstanta, se kterou zcela automaticky počítáme, i když většinou tušíme, že existuje něco jako přechodný rok a že oněch 24 hodin není úplně přesný údaj. Jenže vzhledem k historii naší planety je právě 24hodinový den relativní novinkou. Doba, za kterou se Země otočí kolem své osy, se totiž v minulosti mnohdy i dost dramaticky měnila.
Mohlo by vás zajímat: Po Velkém třesku začala gigantická válka. Podívejte se, co určilo podobu vesmíru
Necelých 19 hodin
Pokud bychom se vydali zpět do doby před 252–66 miliony let, náš den by byl o hodinu kratší. A kdybychom navštívili Zemi před 1,4 miliardami let, museli bychom si dokonce zvyknout na den trvající pouhých 18 hodin a 44 minut. Ptáte-li se, co rychlejší rotaci Země způsobilo, případně proč se v průběhu let zpomalila, odpověď najdete na noční a někdy i denní obloze. Řeč je samozřejmě o Měsíci, který se coby přirozená družice formoval po srážce Země s planetou Theia a významně promluvil do mnoha planetárních atributů.
Měsíc se tehdy začal seskupovat přibližně 22 tisíc kilometrů od Země, tedy ve vzdálenosti více než 10krát bližší v porovnání se současným stavem. To samozřejmě v mnoha ohledech působilo na planetu a zrychlovalo její rotaci. Vědci se nicméně snažili přijít na to, proč v kombinaci s postupným vzdalováním Měsíce nedocházelo k ovlivnění rotace po dobu jedné, tzv. nudné miliardy a oběh Země kolem své osy se začal zpomalovat až mnohem později.
Souboj Slunce a Měsíce
Odpověď přinášejí dvě skupiny vědců z Čínské akademie věd a Curtin University v Austrálii, kteří se zabývali studiem sedimentů a jejich vzorců. Vědecký závěr přináší zajímavý vztah mezi vzdalujícím se Měsícem, rotací Země a jevy v atmosféře, které mohly po zmíněnou dobu přibližně 1 miliardy let vyvažovat gravitační vlivy Měsíce. Jak je uvedeno ve studii, publikované časopisem Nature Geoscience, bylo to rapidní uvolňování kyslíku a vytvoření ozonové vrstvy, díky čemuž na Zemi více působily vlivy Slunce a kompenzovaly tah Měsíce.
Po ustálení atmosférických jevů se rotace Země začala zpomalovat a dnes, ačkoliv zůstává na pohled neměnná, dokážeme zpomalování vyčíslit. Jde přibližně o 0,000015 sekundy ročně. Takže kupříkladu od rozpadu doby bronzové (1200 let př. n. l.) se Země zpomalila jen o 0,047 sekundy.
Zdroj: Popular Mechanics, Nature Geoscience