Hlavně žádnou paniku. Blízká srážka neutronových hvězd vyhubí lidstvo

V roce 2013 zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled první kilonovu. Jde o astronomickou událost, při níž dojde ke srážce dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy s černou dírou, která má za následek patrně nejjasnější výbuch v celém známém vesmíru. Je 1 000krát jasnější než nova a jde patrně o jeden z nejpravděpodobnějších zdrojů gama záření a původce silných gravitačních vln.

Co by se ale stalo, kdyby ke srážce neutronových hvězd došlo na „našem dvorku“ v relativně malé vzdálenosti do 40 světelných let? Odpověď na tuhle otázku přináší studie Haille Perkins z University of Illinois. Jednoduchá odpověď – všichni bychom zemřeli.

Mohlo by vás zajímat: Před 968 lety byl poprvé pozorován výbuch supernovy. Dal vzniknout Krabí mlhovině

Teď ale k složitější odpovědi, která je děsivě fascinující. Studie vycházela z pozorování splynutí neutronových hvězd, které stojí za signálem gravitačních vln GW 170817 zachyceným v roce 2017 observatoří LIGO a záblesku gama GRB 170817A. Tato událost, k níž došlo ve vzdálenosti asi 130 milionů světelných let, je dosud jediným splynutím neutronových hvězd pozorovaným v elektromagnetickém záření a slyšitelným v gravitačních vlnách, což z ní činí přirozenou volbu pro zkoumání těchto silných událostí.

Záření gama při splynutí neutronových hvězd je pravděpodobně nejhrozivějším aspektem těchto událostí. Je to proto, že tento typ záření má dostatek energie, aby z atomů odebral elektrony, což je proces zvaný ionizace. A tyto ionizační výbuchy záření by mohly snadno zničit naší ozónovou vrstvu, v důsledku čehož by byla Země vystavena smrtelným dávkám ultrafialového záření ze Slunce.

Perkins a její kolegové určili, že záření gama vzniklé při srážce neutronových hvězd – ve dvojitých úzkých tryskách z obou stran splynutí – by vyhubilo jakoukoli živou bytost, která by se záření dostala přímo do cesty na vzdálenost asi 297 světelných let. Naštěstí má však tento efekt velmi úzký dosah, takže až k takhle dramatické události by zřejmě nedošlo.

Vše o rozpuštění ozónové vrstvy ale platí, a pokud by se k tomu přidala i další záření nebo rentgenový dosvit generovaný vlivem kilonovy na Slunce, naše planeta by se bez svého ochranného pláště musela obejít i několik desítek let. To by nepochybně způsobilo masivní vymírání všech druhů, samozřejmě včetně člověka.

Máme se ale opravdu bát? Haille Perkins v závěru uklidňuje lidstvo, že srážky hvězd jsou opravdu velmi vzácné a ze 100 miliard z nich, které se nacházejí v Mléčné dráze, zatím objevili jen jedinou soustavu, kde by se mohl incident přihodit. Mnohem pravděpodobnější tak je, že Zemi sežehne sluneční erupce nebo že na povrch planety dopadne obří asteroid.

Zdroj: Space.com, arXiv, ESO