Před 64 lety se rozhodlo o založení NASA. Jak souviselo se Sověty?

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), ustavený 29. července 1958, mimo jiné dostal člověka na Měsíc, vyvinul a používal několikanásobně použitelnou kosmickou loď, sondy z jeho laboratoří prozkoumaly i ty nejvzdálenější kouty sluneční soustavy. Musel se ale potýkat i s mnoha problémy – selhávající technikou, tragickými nehodami či neustálým bojem o peníze.

NASA se zrodila jako reakce na sovětské úspěchy v dobývání kosmu. Tehdejší americký raketový výzkum byl sice v pokročilém stadiu, roztříštěnému programu ale scházelo jednotné vedení. I díky tomu nakonec získali v závodě o dobývání vesmíru zpočátku navrch Sověti, kteří svou první družici vyslali na oběžnou dráhu už v říjnu 1957. Proto americký Kongres v červenci 1958 přijal zákon o vesmírném výzkumu a schválil vytvoření NASA. Pracovat úřad začal 1. října 1958.

V rámci programu Apollo se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podíval tucet astronautů. Po něm se pozornost NASA obrátila k nepilotovaným letům (sondy Mariner či Voyager) a kromě intermezza v podobě sovětsko-amerického letu Sojuz-Apollo se Američané na oběžnou dráhu dostali až na počátku 80. let na palubě raketoplánu – opakovaně použitelné vesmírné lodi. Raketoplány, které mohou vedle nákladu do vesmíru vynést i sedm členů posádky, ale přinesly i dvě největší katastrofy v dějinách vesmírných letů. Dvě havárie (stroje Challenger v lednu 1986 a Columbia v únoru 2003) totiž pokaždé skončily smrtí celé sedmičlenné posádky. Obě nehody také přinesly přerušení dalších letů a zdržení dalších programů.

Raketoplány nicméně vynesly do kosmu i řadu důležitých družic včetně Hubbleova vesmírného teleskopu. Jeden z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie je ve vesmíru od roku 1990 a přinesl mnoho důležitých objevů.