25. října 2023 12:30

Jeho poslední slova před smrtí se zachovala dodnes. Gagarinův přítel se po nich uškvařil v přistávacím modulu

Sovětský kosmický program se v 60. letech minulého století nesl v duchu soupeření se Spojenými státy. Každý rekord měl politický význam a omyly byly předem vyloučeny. Jenže k nim docházelo – podobně jako během letu plukovníka Vladimira Komarova, který patřil k blízkým přátelům prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina.

Komarov odstartoval 23. dubna 1967 v úplně nové lodi Sojuz 1, se kterou Sověti výhledově počítali při letech na Měsíc. Start byl ale uspěchaný a došlo k němu navzdory námitkám hlavního konstruktéra Vasilije Mišina. Tehdejší vůdce Sovětského svazu Leonid Brežněv byl ale ve funkci teprve třetí rok a chtěl se za každou cenu pochlubit nějakým velkým úspěchem.

Mohlo by vás zajímat: Utajovaná smrt kosmonautů Sověty otřásla. Co zabilo posádku v neporušené lodi?

Nezvladatelná loď

Brežněv si prosadil, že den po Komarovovi odstartuje i druhá loď Sojuz 2 se třemi kosmonauty na palubě a obě plavidla na oběžné dráze provedou ukázkové spojení. Jak je ale vidět v ukázce z dokumentu Kosmické katastrofy vysílaného na Prima ZOOM, nic neběželo podle plánu:

Na první potíže Komarov narazil záhy po oddělení lodi od nosné rakety. Sojuz měl vysunout dva solární panely, jeden z nich se ale zasekl a loď si tak musela vystačit jen s 50 procenty energie. Nevyzkoušené plavidlo navíc začalo nekontrolovaně rotovat, palubní elektronika se přehřívala a rádiové spojení kolabovalo. „Všichni ti tady vzkazují, abys hlouběji dýchal,“ poradilo kosmonautovi bezradné pozemní středisko.

Komarov byl zkušený technik a postupně si s mnoha potížemi poradil. Zemi měl podle plánu obletět 17krát, za dané situace ale nebyl na plnění stranických úkolů čas. Rozhodl se s divoce rotující lodí při nejbližším obletu přistát ručně. „Nedělejte si starosti, všechno je v pořádku,“ hlásil eufemisticky Komarov, jehož jediným cílem teď bylo dostat se dolů živý.

Drtivý dopad

Přistát se Sojuzem, u něhož inženýři před ukvapeným startem řešili nejméně 200 technických chyb, se ale ukázalo jako nadlidský výkon. Komarovovi se sice po oddělení přistávacího modulu od zbytku lodi podařilo zažehnout brzdný motor, ten se ale vypnul o čtyři sekundy dřív, než měl. Příkřejší trajektorii sestupu a větší přetížení by Komarov nejspíš ustál, kdyby se mu ovšem otevřel hlavní padák. V modulu byl ještě záložní, při pokusu o jeho uvolnění se ale oba padáky do sebe zamotaly a kabina dopadla do orenburské stepi rychlostí 35 m/s. Po nárazu navíc začala hořet.

Přečtěte si také: Remek: Nikdy jsem nebyl Superman, splnil jsem si sen. Kdy si přiznal, že je kosmonaut?

Záchranáři, kteří dorazili na místo přistání, měli jen ruční hasicí přístroje, takže požár hasili vším, co bylo po ruce včetně hlíny. Když modul konečně otevřeli, našli uvnitř místo kosmonauta jen nevzhledný zuhelnatělý škvarek. Komarov se tak stal vůbec první obětí pilotovaných letů do vesmíru. Po neúspěchu Komarovova letu už druhá loď nestartovala, což nejspíš trojici kosmonautů zachránilo život.

Zdroj: Space Safety Magazine, BBC

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora