Gigantický kanibal sužuje Jupiter. Podívejte se, jak řádí a ovlivňuje celou planetu
Obnažený vesmír III (6) - Velká rudá skvrna
Největší planeta naší Sluneční soustavy má možná specifický nástroj k ohřívání vzduchu. K jeho existenci se ale na povrchu planety dějí vskutku bláznivé věci.
Jupiter je dost bouřlivé místo a minimálně 350 let na jeho jižní polokouli pozorujeme atmosférický jev, nazvaný Velká rudá skvrna. Jedná se o hurikán-anticyklónu, která je zhruba dvakrát tak velká jako planeta Země. Bouře se otáčí východním směrem, čili proti rotaci Jupiteru. Těžko říct, čemu Velká rudá skvrna vděčí za svůj vznik, nová teorie ale naznačuje, že bouře jako taková slouží k praktickému a vlastně docela kanibalskému účelu.
Na Jupiteru řádí Velká rudá skvrna Zdroj: Getty Images
Jupiter na snímku z teleskopu Jamese Webba Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Jupiter páchá ve Sluneční soustavě paseku Zdroj: iStock
Za absenci naší superzemě zřejmě může Jupiter Zdroj: iStock
Jupiter Zdroj: Getty Images
Ilustrace planety Jupiter Zdroj: Getty Images
Na noční obloze se v pondělí večer objeví druhý nejjasnější objekt na nebi. Zdroj: Profimedia.cz
Na noční obloze se v pondělí večer objeví druhý nejjasnější objekt na nebi. Zdroj: Getty Images
Jak se ohřívá Jupiter?
Podle jedné z teorií, kterou uslyšíte v pořadu Obnažený vesmír na Prima Zoom, hraje ve fungování jakékoli bouře významnou roli zvuk. Ten může mít účinek na horní část atmosféry. Na svém okraji, kde se střetávají její větry se zbytkem atmosféry, zuří bouře nejvíce, díky čemuž vznikají silné zvukové vlny. Ty stoupají vzhůru, kde se rozptýlí do energie, která generuje teplo. Na základě této teorie tedy bouře slouží k ohřívání planety – pomocí zvuku.
Uvnitř Velké rudé skvrny se větry pohybují rychlostí až 640 km/h a během svého rychlého pohybu se srážejí s jinými cyklóny. Odborníci mají za to, že srážky bývají pro cyklóny osudné – Velká rudá skvrna je prostě jako kanibal absorbuje, což je důvod, proč existuje téměř 400 let. I její existence ale nakonec skončí, úkaz se totiž postupně zmenšuje. Na konci 19. století se příčný rozměr odhadoval na 41 000 km. Na začátku 80. let sonda Voyager naměřila bouři rozměr 23 000 km. Data k roku 2014 uvádí 16 500 km.
Zdroj: Encyclopedia Britannica