Vysvětlujeme včerejší úplné zatmění Měsíce. Fascinující historii doplňují krásné fotky

K úplnému zatmění Měsíce dochází jednou za několik let a jde tak o poměrně vzácný úkaz, kdy na Měsíc ve fázi úplňku dopadne stín Země. Naše oběžnice při něm nezmizí, ale na desítky minut získá výrazný cihlově červený odstín. Naposledy jsme tento jev mohli pozorovat večer 7. září 2025, k předchozímu úplnému zatmění došlo v roce 2019.

Rudá barva červánků

Temně červenou až rudou barvu mají na svědomí dlouhovlnné červené paprsky slunečního světla lámané do vnitřku zemského stínu naší atmosférou. „Na Měsíc tak v podstatě putují červánky z celého obvodu zeměkoule,“ vysvětlil astronom a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Pokud je ale podle Horálka zemská atmosféra znečištěna například velkým množstvím sopečného prachu, sluneční záření je ve velké míře v zemské atmosféře pohlceno a Měsíc je při zatmění výrazně tmavší než obvykle. Princip zbarvení Měsíce do červena můžete vidět tady:

Good Saturday, X fam! 🌕
Kicking off the day with a cosmic treat—a total lunar eclipse tonight!
The Moon will glow red in a stunning "Blood Moon" show, visible across Asia, Australia, and parts of Europe.
Catch it if you can!

Who's watching? pic.twitter.com/VjVywd74um

— Dreams N Science (@dreamsNscience) September 7, 2025

Přečtěte si také: Měsíc se vzdaluje od Země. Jeho ztráta život na planetě drasticky změní

Zdaleka ne všechny tyto informace jsou výdobytkem moderní doby. Už řecký filozof a matematik Anaxagorás (500–428 př. n. l.) zřejmě věděl, že jak zatmění Měsíce, tak Slunce, mají na svědomí stíny. Řekové také použili zatmění Měsíce k určení průměru Země a vzdálenosti Měsíce od Země.

Vesmír

Jakou barvu má měsíční svit? Zjistěte, proč ho pokaždé vidíme jinak

Jak vzniká zatmění Měsíce?

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Pokud započítáme i nevýrazná polostínová zatmění, nastanou podle Horálka do roka maximálně čtyři měsíční zatmění. „Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde,“ vysvětluje Horálek.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. „Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem,“ popsal Horálek.

Mohlo by vás také zajímat: Krvavý Měsíc nad Českem: Podívejte se na fotografie úplného zatmění

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více než půl druhé hodiny. Úplné zatmění Měsíce ze 7. září 2025 trvalo 82 minut a 6 sekund a patřilo tak k nejdelším za poslední desetiletí.

Zdroj: Smithsonian Magazine, Astrofyzikální proGResy z Opavy/Česká astronomická společnost, Space.com

Video, které jste mohli minout: Úplné zatmění Slunce 2024